Bitva u Sudoměře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 6 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1618294) |
|||
Řádek 30:
[[Soubor:Liebscher, Adolf - Porážka železných pánů u Sudoměře dne 25. března roku 1420.jpg|left|thumb|280px|Adolf Liebscher: Nájezd ''železných pánů'' na vozovou hradbu u Sudoměře]]O průběhu událostí z 25. března 1420 existují čtyři více či méně podrobnější písemné prameny různé výpovědní hodnoty. Nejvýznamnější z nich je svědectví ''Husitské kroniky'' literáta [[Vavřinec z Březové|Vavřince z Březové]], který byl přímým účastníkem husitských válek. Jeho zprávy jsou obecně přijímány jako spolehlivé a díky tomuto textu mnozí historici zastávají názor, že ve funkci vrchního velitele kolony husitů tehdy nebyl Jan Žižka, ale [[Břeněk Švihovský z Rýzmburka]].<ref name="Macek, 28" />{{#tag:ref|Důkazem je zejména skutečnost, že Vavřinec z Březové uvádí tohoto šlechtice mezi třemi jmenovanými pány na prvém místě. Navíc zmiňuje, že byl zabit ''na špici'', tedy v čele bitevního šiku.<ref name="Vavrinec z Brezove, 49" />|group=pozn.}} Žižka byl patrně hodnostně vedle něho a řídil takticko–operačního záležitosti spjaté s bitvou (výběr terénu, vozová hradba) a pochodem kolony.<ref name="Macek, 28" /><ref name="Šmahel, 32" />{{citát|... v den zvěstování Panny Marie, což den 25. měsíce března, pan Břeněk ze Švihova, Valkoun z Adlaru a Jan Žižka s jinými bratřími, přívrženci přijímání z kalicha, se svými kněžími a zejména Václavem Korandou a Markoltem, kteří se zavřeli proti královským v městě Plzni, jak je výše připomenuto, míříce z Plzně na Hradiště, ustoupili panu Václavovi z Lešna, podkomořímu království, z města Plzně pod podmínkami výše uvedenými, napadli je svrchujmenovaní královští lidé nepřátelsky mocnou rukou blízko Sudoměře u jednoho rybníka. Když se tedy strhla srážka a táboři se obklopili vozy, mnozí z obou stran padli a mnozí byli zraněni a mezi nimi byl pan Břeněk v čele bitevního šiku zabit. Když konečně zápas trval několik hodin, ustoupili královští okolo západu slunce z bojiště, zajavše třicet některých bratří, které dal mincmistr v poutech odvésti do Hor.|Vavřinec z Březové<ref name="Vavrinec z Brezove, 49" />|}}
[[Soubor:Památník Jana Žižky u Sudoměře (2).JPG|200px|thumb|right|Na památku vítězství byl na bojišti v roce [[1925]] postaven 16 m vysoký [[Památník Jana Žižky u Sudoměře|pomník Jana Žižky]], jehož autorem je sochař [[Emanuel J. Kodet]]]]Dalším písemným pramenem je obsáhlejší popis bitvy z rukopisu Š ''Starých letopisů českých'' pocházejícího z období panování [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Zpravodaj byl patrně velkým Žižkovým ctitelem, tudíž i vítězství bylo podle něj vybojováno pouze Žižkovou zásluhou a Břeněk Švihovský z Rýzmburka byl pasován do role jeho pomocníka.<ref name="Macek, 28" /> {{citát|Bratr Žižka prošel Sudoměří a táhl k rybníku, který se jmenuje Škaredý; dál už nemohl, a tak se tu sešikoval a vozy seřadil k hrázi. Tady se statečně bránil veliké přesile, protože je nepřátelé obklíčili kolem dokola, neboť rybník byl v té době bez vody. A šel mezi nimi jeden hlas, ať s nimi nebojují, ať jen jedou proti nim na koních, že je koně kopyty rozdupou. Ale Pán Bůh byl při Žižkovi, neboť Žižka byl jeho věrný sluha, tak se stal nevídaný zázrak: ačkoli bylo teprve navečer, okolo hodiny [[Nešpory|nešporní]], slunce náhle zapadlo za horu, jako by je tam někdo stáhl, a nastala taková tma, že neviděli, kdo koho bije. Bratru Žižkovi zabili pomocníka, zmíněného pana Břeňka. Z královy strany jich bylo mnoho zabito a raněno; je zřejmé, že se ponejvíce pobili mezi sebou. Pan Jindřich, křižovník, byl postřelen do palce u nohy a od té rány za nedlouhý čas onemocněl, až na ni zemřel. Když nepřátelé uviděli ten zázrak, ozývaly se mezi nimi hlasy: „Moje kopí je nebodá, můj meč je neseká, můj samostříl je nestřílí.“ A tak odtáhli na různé strany s hanbou a s velikou škodou.|Staré letopisy české|}}
Pramen, který jako jediný poskytuje početní stav katolických spojenců nese název ''Kronika starého kolegiáta pražského''{{#tag:ref|Tato kronika, obsahující záznamy z let 1419 – 1447, má vztah k jedné větvi ''Starých letopisů českých'', ale vzhledem k tomu, že je psána latinsky, nelze ji do rámce letopisů přiřazovat.<ref>{{Citace monografie | jméno = | příjmení = | titul = Výbor z české literatury doby husitské, sv. 2 | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | překladatelé = | rok = 1964 | strany = 287 | isbn = <!-- neuvedeno --> | poznámka = }}</ref>|group=pozn.}} a hovoří se zde o více než dvou tisících jezdcích. Autor kroniky také jako jediný dokládá, že bitvy se účastnil Bohuslav ze Švamberka.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Prameny dějin českých díl VII | vydavatel = V komissi knihkupectví: Dr. Grégr a
=== Pravděpodobný průběh ===
| |||