Řád augustiniánů: Porovnání verzí

Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné [[spiritualita|spirituality]] a koncem 14. století vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí [[devotio moderna]] ([[Jan van Ruysbroek]] (†1381), [[Geert Groote]] (†1384), [[Tomáš Kempenský]] (†1471), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora [[Martin Luther|Martina Luthera]] (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel [[Konrád Waldhauser]] (†1369) kronikář [[Ludolf Zaháňský]] (†1422) nebo humanista [[Erasmus Rotterdamský]] (†1536).

 

Augustiniánští poustevníci (''Ordo eremitarum sancti Augustini'', OESA) byl žebravý a [[meditace|meditativní řád]], který vznikl roku 1256 papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství; první klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města [[Wesel]]u. První kláštery u nás vznikly v [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|Praze u sv. Tomáše]] (1285), v [[Domažlice|Domažlicích]] (1287) a snad v [[Zaječov]]ě (1262?), dále následovala [[Klášter Bělá pod Bezdězem|Bělá pod Bezdězem]] (1345), [[Brno]] (1350, roku 1783 přestěhován na [[Staré Brno]]), [[Litomyšl]] (před 1356). V pobělohorské době vznikl [[Klášter Česká Lípa|klášter v České Lípě]] (založil jej roku 1627 [[Albrecht z Valdštejna]]<ref name=“Smejkal“>{{Citace monografie

| příjmení = Smejkal