Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 71:
Roku [[1810]] napadla francouzská armáda vedená maršálem Andre Massenou Portugalsko. Nálady v britském táboře nebyly příznivé a převládal názor o nutnosti evakuace z Portugalska. On ale nejdříve zpomalil postup Francouzů u Buçaca a zabránil obsazení lisabonského poloostrova vybudováním mohutných náspů. Bezradné a unavené francouzské vojsko bylo nuceno ustoupit. Wellington je pronásledoval, v bitvě u Sabugalu je porazil a donutil odejít z Portugalska. V pozdějším tažení do Španělska porazil Francouze v bitvě u Salamanca a tím osvobodil Madrid. Za odměnu byl jmenován [[hrabě]]tem a později [[markýz]]em z Wellingtonu a bylo mu svěřeno velení spojeneckého vojska ve Španělsku.
 
Roku [[1813]] zahájil novou ofenzívu proti Francouzům. Zaútočil na dopravní cestu, kterou byli Francouzi zásobováni, a přinutil je tak opustit Madrid a Burgos. Osobně se účastnil [[Bitva u Vitorie|Bitvy u Vitorie]], kde vedl oddíl vojáků proti francouzskému centru. Po několika dalších bitvách vpadla britská armáda do jižní Francie. Krátce po dobytí Tolouse dorazila zpráva o Napoleonově porážce a jeho abdikaci. Byl oslavován jako vítěz a jmenován [[Vévoda|vévodou]] z Wellingtonu.
 
== Bitva u Waterloo ==