Moc výkonnou představovali prezident republiky, vláda, ministerstva a nižší správní úřady.
Prezident zastupoval stát navenek, přijímal a pověřoval vyslance, sjednával a ratifikoval mezinárodní smlouvy, vypovídal válku a sjednával mír. Byl vrchním velitelem branné moci. Svolával, odročoval, rozpouštěl, prohlašoval za ukončenéukončená zasedání sněmoven Národního shromáždění, podával jim zprávu o stavu republiky, podepisoval zákony a měl právo vrátit je s připomínkami. Ve vztahu k vládě jmenoval a propouštěl ministry, určoval jejich počet. Jmenoval vysokoškolské profesory, soudce, vyšší státní úředníky a důstojníky, uděloval milost. Z výkonu své funkce nebyl odpovědný. Trestně stíhán mohl být pouze pro velezradu, po roce 1923 pak ještě pro zločiny úkladů o republiku a ohrožení její bezpečnosti. Potrestán mohl být pouze ztrátou svého úřadu. Prezident byl neodpovědný, byl volen Národním shromážděním na 7 let. Minimální věk kandidáta byl 35 let. Mohl být nejvýš dvakrát (toto ustanovení neplatilo pro [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše GarrigueaGarrigua Masaryka]]).
Postavení vlády zůstalo v podstatě stejné jako v [[prozatimníprozatímní ústava|prozatímní ústavě]]. Vláda rozhodovala sborově a byla odpovědná Parlamentu, vládě mohla být vyslovena nedůvěra, prezident mohl jmenovat úřednickou vládu, což se také několikrát stalo.
