Maltština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 95 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q9166) |
→Gramatika: - přidán překlad "lomený plurál" |
||
Řádek 39:
Přestože maltština je silně ovlivněna [[Románské jazyky|románskými jazyky]], zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v [[Arabština|arabštině]] a [[Hebrejština|hebrejštině]] mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. ''L-Art L-Imqaddsa'', v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky ''Al-Ardh al-Muqaddasa''). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.
Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami ''-i'' nebo ''-jiet'' (''lingwa'' – ''lingwi'' "jazyk" – "jazyky", ''arti'' – ''artijiet'' „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku ''-ijet'' resp. ''-ijiet'' (jako arabsky ''-at'', hebrejsky pak ''-ot'') nebo ''-in'' (obdobně hebrejsky ''-im''). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. ''pluralis fractus'' (lomený plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (''ktieb'' – ''kotba'' "kniha" – "knihy", ''raġel'' – ''irġiel'' "muž" – "muži").
Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. ''iddeċidejna'' „rozhodli jsme“ z ''(i)ddeċieda'' jako sloveso románského původu + ''-ejna'' jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).
| |||