Masakr v Sabře a Šatíle: Porovnání verzí

V&nbsp;silách izraelské armády bylo proti masakru zakročit, avšak přesto tak neučinila.<ref name="čejka158-159"/> Tato skutečnost vyvolala v&nbsp;[[Izrael]]i velkou vlnu protestů.<ref name="gilbert496-497"/> Na [[Tel Aviv|telavivském]] [[Rabinovo náměstí|náměstí Izraelských králů]] se uskutečnila protiválečná demonstrace, jíž se zúčastnilo rekordních 400&nbsp;tisíc lidí (v&nbsp;té době desetina obyvatel země).<ref name="gilbert496-497"/> Na nátlak veřejnosti byla ustavena vyšetřovací komise ([[Kahanova komise]]), která měla prošetřit podíl IOS na masakru.<ref name="čejka161">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;161</ref> Komisi vedl soudce nejvyššího soudu [[Jicchak Kahan]].<ref name="čejka161"/> Závěry vyšetřování prokázaly, že hlavní vinu na masakru mají jednotky falangistů.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499">''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;498-499</ref> Izraelskou armádu zpráva označila za nepřímo zodpovědnou.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499"/> Nejhůře ze zprávy vyšel tehdejší [[ministr obrany Izraele|ministr obrany]] a pozdější premiér [[Ariel Šaron]], [[ramatkal|náčelník generálního štábu]] [[Rafael Ejtan]] a velitel vojenské kontrarozvědky [[Aman (zpravodajská služba)|Aman]] [[Jehošua SagujSagui]].<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499"/> Nikdo z&nbsp;nepřímých viníků nebyl nikdy trestně stíhán.<ref name="čejka161"/>