Chřadnutí a prosychání borovic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
založení značka: možné subjektivní formulace |
úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Diplodia blightSphaeropsis sapinea5051011.jpg|náhled|''Sphaeropsis sapinea''.]]
'''Chřadnutí a prosychání borovic''' je choroba borovic způsobovaná houbou ''[[Sphaeropsis sapinea]]'' (synonymum ''Diplodia pinea''). Chorobou jsou napadány především oslabené dřeviny, ale patogen zároveň přežívá i jako [[saprofyt]]. Plodnice houby jsou nejčastěji zjišťovány na koncových větvičkách, na bázích jehlic a zvláště hojně na šiškách. Typické pro tuto houbu je poškození a následné odumření pupenů, provázené výrony pryskyřice na borce větviček i kmenů. Vyskytuje se nejen na [[borovice|borovicích]], ale také na dalších [[jehličnan]]ech. <ref name="srs">[http://eagri.cz/public/web/srs/portal/dokumenty-a-publikace/informacni-letaky/puvodce-chradnuti-a-prosychani-borovic.html Státní rostlinolékařská správa, Ing. Eva Zapletalová, Ing. Veronika Balejová]</ref>
[[Soubor:Diplodia blight5051001.jpg|náhled|Chřadnutí a prosychání na borovici.]]
Vývoj choroby mohou vyvolat abiotické stresy, a to zejména sucho, které se na našem území projevuje hlavně v předjaří nebo projevy mrazu, zvláště náhlé střídání silných mrazů a následných oblev koncem zimy. Takto zavadlá, či jiným způsobem poškozená pletiva usnadňují kolonizaci houbovými patogeny a hmyzími škůdci. Chřadnutí a prosychání borovic bývá provázeno i napadením rostliny řadou hmyzích škůdců, které mohou napomáhat pronikání patogenu ''Sphaeropsis sapinea'' do pletiv a zároveň mohou být jeho přenašeči. <ref name="srs"/> Je prokázáno, že pravděpodobnost výskytů choroby zvyšuje také poškození kroupami.
[[Soubor:Diplodia blight2112097.jpg|náhled|Patogen na šišce.]]
== Hostitel ==
Řádek 7 ⟶ 10:
* [[borovice těžká]] (''Pinus ponderosa'')
* [[borovice Jeffreyova]] (''Pinus jeffreyi'')
* [[borovice
* [[borovice bělokorá]] (''Pinus leucodermis'')
* [[borovice osinatá]] (''Pinus aristata'')
(Seznam podle informací Státní rostlinolékařské správy.<ref name="srs"/>)
Lesní ochranná služba uvádí, že se napadení chorobou daří nalézat i na borovici lesní a že v roce 2010 (na jihozápadní Moravě) zaznamenali její patogenní výskyt i ve výsadbách [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]].<ref>[http://www.vulhm.cz/lesaktualne/aktuality/chradnuti-a-prosychani-borovice-v-roce-2010 Chřadnutí a prosychání borovice v roce 2010]</ref> Odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 11 zjistil chřadnutí borovic černých (Pinus nigra) ve veřejné zeleni na Jižním Městě a podezření bylo pozitivně ověřeno Státní rostlinolékařskou správou.<ref>[http://www.praha11.cz/cs/zivotni-prostredi/verejna-zelen/chradnuti-borovic-na-jiznim-meste.html Chřadnutí borovic na Jižním Městě]</ref>
[[Soubor:Diplodia blight5335005.jpg|náhled|Zakrnělé a zasychající výhonky.]]
Mimo ČR patogen napadá nejvíce
Řádek 17 ⟶ 21:
* [[borovice černá]] (''Pinus nigra'')
* [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'')
* [[borovice
* [[borovice
Mimo rod borovice napadá patogen i rod [[jedle]] (''Abies'' spp.), [[modřín]] (''Larix'' spp.), [[smrk]] (''Picea'' spp.), [[douglaska]] (''Pseudotsuga'' spp.), [[cypřišek Lawsonův]] (''Chamaecyparis lawsoniana''), [[cypřiš]] (''Cupressus'' spp.), [[cedr himalájský]] (''Cedrus deodora''), ''[[Araucaria cunninghamii]]'' a [[zerav východní]] (''Thuja orientalis'').
(Seznam podle informací Státní rostlinolékařské správy.<ref name="srs"/>)
[[Soubor:Diplodia blight1470125.jpg|náhled|Pyknidy na jehlicích.]]
== Výskyt ==
''Sphaeropsis sapinea'' je významný houbový patogen s prakticky celosvětovým rozšířením. Patogen se vyskytuje v mírných, subtropických a tropických oblastech celého světa a je oportunistickým patogenem (příležitostně vyvolává onemocnění, jen za určitých okolností) se širokou škálou hostitelů mezi jehličnany. Výskyty jsou hlášeny z některých států [[Asie]], Afriky, [[Austrálie]] a jižního Pacifiku, Severní a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Z evropských států je výskyt patogenu hlášen z [[Belgie]], České republiky, [[Francie]], [[Itálie]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Německo|Německa]], [[Nizozemí]], [[Portugalsko|Portugalska]], [[Rakousko|Rakouska]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Řecko|Řecka]], Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Velké Británie.<ref name="srs"/>
[[Soubor:Diplodia blight1406019.jpg|náhled|Rány způsobené chorobou na větvích a kmeni.]]
=== Výskyt v České republice ===
Řádek 30 ⟶ 36:
== Způsob šíření ==
Náchylné druhy jsou zdrojem velkého množství infekčních spor. Patogen velmi snadno sporuluje na infikovaném pletivu a dřevních částech. Spory jsou rozptylovány deštěm, kapkami vody, vzdušnými proudy, [[hmyz]]em, zvířaty, ale také osivem. Velkou roli v šíření patogenu má člověk, jehož činností (přenosem osiva, školkařského materiálu, dřeva atd.) může být patogen přenesen na velké vzdálenosti. <ref name="srs"/>
[[Soubor:Diplodia blight 337084.jpg|náhled|Plodící pyknida na Pinus nigra 'Arnold'.]]
Názor, že hmyz má význam jako přenašeč choroby a startovací faktor choroby podporuje studie na borovicových plantážích v Itálii. Borovice ''Pinus nigra'', která zde byla z velké části použita v programu zalesňování v průběhu posledních desetiletí, nedávno utrpěla velké škody vlivem chřadnutí a prosychání borovic. Procento šišek infikovaných houbou se pohyboval 17-62%. Infikované šištice byly pozorovány na stromech kde chyběly jiné příznaky onemocnění, stejně jako na těch, vykazujících příznaky. Možná souvislost chřadnutí a prosychání borovic s parazity šišek rodu ''Gastrodes'', kteří se vyskytují ve zralých a otevřených šiškách borovic, byla prošetřena. Hmyz byl nalezen až u 67% šišek. Výsledky ukázaly, že přítomnost S. sapinea a G. grossipes v borových šišek souvisela, proto lze předpokládat úlohu hmyzu v šíření choroby.<ref>[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1439-0329.2002.00286.x/abstract An association between the fungus Sphaeropsis sapinea and the cone bug Gastrodes grossipes in cones of Pinus nigra in Italy, E. FECI, A. BATTISTI, P. CAPRETTI, S. TEGLI]</ref> S podobnými výsledky byl podobný výzkum proveden ve [[Wisconsin]]u (USA) s výsledkem, že patogen v hmyzem napadených výhonech může dlouhodobě skrytě přežívat aniž by vyvolal chorobu. <ref>[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1439-0329.2003.00304.x/abstract Association of Sphaeropsis sapinea with insect-damaged red pine shoots and cones, E. Feci, D. Smith, G. R. Stanosz]</ref>
== Symptomy ==
Patogen způsobuje poškození na různých částech stromu ve všech vývojových stadiích. Je přenosný osivem, z čehož vyplývají hniloby semen, redukce klíčení, zahnívání nově vznikajících kořínků a padání mladých semenáčků. Na starších semenáčcích vyvolává hniloby kořenového krčku a mladých letorostů. Poškození odrostků a dospělých stromů zahrnuje odumírání letorostů, větví a tvorbu nekróz na čerstvě napadených výhonech.
První příznaky jsou viditelné po několika dnech:
* Jehla hnědnou a čerstvé výhonky nekrotizují.
* Pryskyřice prostupuje zamořené výhony.
* Jehlice a výhony zakrňují.
* Hnědnutí, zakrnění a kroucení mladých výhonů<ref>[http://www.forst.tu-muenchen.de/EXT/LST/BOTAN/LEHRE/PATHO/PINUS/sphaerop.htm Popis na forst.tu-muenchen.de]</ref>
Jedna strana stromu nebo spodní část koruny může být první postiženou oblastí. Během vlhkého jara, může každá větev mít hnědé vrcholy. Hnědé zbarvení začíná na základně jehlic a roste směrem ke špičce. Jehly uhynou v době, kdy jsou v jedné polovině až třech čtvrtinách normální délky. Na infikovaných sazenicích letošní jehličí žloutne, pak hnědne, a nakonec je popelavě šedé. Někdy se jehlice zvlňují a kroutí. Infekce pramení často za následek skleslý svíčky (nový růst). Rány s pryskyřicí se mohou objevit na kmenech pod nejmladšími větvemi. Pryskyřice z infikovaných oblastí může způsobit že mrtvé jehličí neopadá. Velké pryskyřičné rány se mohou objevit na starších větvích. Poškození mrazem jsou běžné během infekce.<ref>[http://urbanext.illinois.edu/focus/diplodia.cfm symptomy na illinois.edu]</ref>
Nejčastějšími příznaky je poškození letorostů, resp. výhonů a typickým projevem napadení je odumírání terminálního pupene, jeho následné prosmolení a pozastavení růstu jehlic v době jejich rašení. Ostatní jehlice pod terminálem zůstávají v prvním roce napadení zelené, v dalších letech ale také odumírají. Při časné infekci může dojít k odumření ne zcela narašeného výhonu, při pozdější infekci výhon stihne ještě dorůst, ale následně zasychá. Infikované jehlice hnědnou a přestávají se prodlužovat. V místě infekce se na větvičce tvoří zpočátku malá, vodou prosáklá léze, která se zbarvuje do vínově hnědé a nekrotizuje. <ref name="srs"/>
Houba zamezuje přísunu vody a živin do terminálních partií. Dochází k rozvoji nekrózy na mladých větvičkách s hladkou kůrou, dřevní část se zbarvuje do zelena až hněda a je prosáklá pryskyřicí. V tomto místě je dobře viditelné místo přechodu mezi nemocným a zdravým pletivem. Při odumření terminálního pupenu dochází k narašení vedlejších pupenů. Po několikaleté infekci stromy odumírají. Patogen může být také příčinou modrání dřeva v pokácených kmenech.<ref name="srs"/>
[[Soubor:Diplodia blight 5051025.jpg|náhled|Poškozená výsadba ''Pinus resinosa'' 'Soland']]
=== Možnosti záměny ===
Řádek 41 ⟶ 63:
Detailní identifikace se provádí sledováním [[morfologie|morfologických]] charakteristik při světelné mikroskopii. Pro identifikaci patogenu se dále používají kultivační testy na živných médiích. Patogen může být izolován přímo z infikovaných pletiv anebo ze semen kultivací na standardních médiích (PDA, MEA). Inkubuje se ve tmě nebo na světle při pokojové teplotě 20–25 °C. Kultura roste rychle. Zpočátku má bílou barvu, později kultura tmavne, je nadýchaná, tmavě šedá až šedá nebo šedozelená. Charakteristiky kultury se mohou měnit podle použitého média nebo růstem kultury v odlišných podmínkách prostředí. Patogen v kultuře špatně sporuluje. Pro vyvolání sporulace ke spolehlivé identifikaci se položí sterilní borová jehlice přes aktivně rostoucí kulturu a inkubuje se na světle. Pyknidy s konidiemi jsou obvykle produkovány zhruba za 1 týden. <ref name="srs"/>
[[Soubor:Diplodia blight5031044.jpg|náhled|Masivní úhyn v okrasné školce u ''Pinus resinosa'' 'Soland'. ]]
== Biologie ==
Řádek 49 ⟶ 72:
== Význam ==
Vážnost onemocnění se zvyšuje na stromech, které jsou oslabené (deficience [[voda|vody]] a živin, konkurenceschopnost). Roli zde hraje i druhová citlivost hostitele. Choroba nejvíce ohrožuje stromy staré 30 a více let. Mladé stromy jsou sice k infekci odolnější, ale jen pokud rostou ve vhodných podmínkách. <ref name="srs"/>
Vodní stres a poškození, jako významný spouštěcí faktor choroby prokázaly výzkumy prováděné v Lesoto a JAR na náhodně vybraných pozemcích s 12 letou ''Pinus radiata'' (W.J.Swart a M.J.Wingfield). Na rostlinách s dobrými vlhkostními podmínkami bez období deficitu vody a poškození byl výskyt choroby 7%, v porostu vystaveném nedostatku vody 66%, a v porostu poničeném kroupami 51%. <ref>[http://fabiserv.up.ac.za/webresources/pdf/184b375f0fe7c555b5f5ee610648a28b.pdf W.J.Swart a M.J.Wingfield]</ref>
== Ochrana rostlin ==
=== Prevence ===
Mezi preventivní opatření k zamezení šíření patogenu se řadí důsledný zdravotní výběr a udržování porostní hygieny včasným smýcením a zpracováním borových souší, ale také stromů, které jsou proschlé více jak z poloviny, protože zde již není příliš pravděpodobná regenerace ani v případě příznivého průběhu [[počasí]] a doplnění zásob spodní vody. Do [[prevence|preventivních]] opatření můžeme také zařadit urychlené zpracování dřeva, které je žádoucí, jak z ekonomických důvodů, tak k likvidaci nových zdrojů infekce. K vylepšování stávajících porostů, anebo zakládání nových není vhodné používat náchylné hostitelské druhy. <ref name="srs"/> Někteří autoři mezi preventivní opatření řadí kromě vyvážené výživy a závlahy i zamezení monokulturních výsadeb.
[[Soubor:Diplodia blight5337086.jpg|náhled|Výtrusy ''Sphaeropsis sapinea''.]]
=== Opatření při výskytu ===
Řádek 59 ⟶ 86:
=== Chemické ošetření ===
Chemické ošetření není dořešeno. Použití fungicidů je u vzrostlých stromů a v lesních porostech sporné, technicky komplikované s vysokými náklady a s minimálním účinkem a ekonomickým efektem. Navíc nejsou praktické zkušenosti a metodické postupy pro aplikaci fungicidů proti patogenům kambia. O chemické ochraně je možné uvažovat pouze v lesních a okrasných školkách, na plantážích vánočních stromků na mladých rostlinách. Vzhledem k tomu, že biologie patogenu u nás nebyla dosud podrobně studována a zatím proti němu nebyly zkoušeny [[fungicid]]ní přípravky, lze prozatím zvážit využití povolených fungicidních přípravků proti houbovým chorobám do lesních dřevin a okrasných rostlin v ohrožených lokalitách. Rozhodující období infekce je od dubna do května, kdy začínají rašit pupeny a dochází k nárůstu výhonů.<ref name="srs"/>
Některé zdroje doporučují v okrasných školkách aplikaci přípravků s obsahem benomylu nebo bordeauxské jíchy v 2-týdeních intervalech během jara a začátku léta.<ref>[http://wiki.bugwood.org/Archive:Forestnursery/Sphaeropsis_sapinea wiki.bugwood.org]</ref>
== Odkazy ==
Řádek 66 ⟶ 95:
=== Externí odkazy ===
* {{cs}}[http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-03-03/chradnuti-borovice-cerne-na-morave-a-ve-slezsku Silvarium]
* {{cs}}[http://www.vulhm.cz/lesaktualne/aktuality/chradnuti-a-prosychani-borovice-v-roce-2010 Lesní ochranná služba]
* {{cs}}[http://www.lesprace.cz/los/2004/2004_sphaeropsis.pdf Význam a ochrana na lesprace.cz]
* {{cs}}[http://www.vulhm.cz/lesaktualne/aktuality/chradnuti-a-prosychani-borovice-v-roce-2010 Lesní ochranná služba]
* {{de}}[http://www.forst.tu-muenchen.de/EXT/LST/BOTAN/LEHRE/PATHO/PINUS/sphaerop.htm popis a fotografie na forst.tu-muenchen.de]
* {{en}}[http://www.cabi.org/isc/?compid=5&dsid=19160&loadmodule=datasheet&page=481&site=144 popis, mapa výskytu, cabi.org]
* {{en}}[http://www.forestryimages.org/browse/subimages.cfm?SUB=706 Obrázky ''Sphaeropsis sapinea'' na forestryimages.]
[[Kategorie:Houbové choroby rostlin]]
| |||