Verze z 20. 3. 2013, 02:02 editovat Addbot (diskuse \| příspěvky) 210 261 editací m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q218319) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 4. 2013, 19:28 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: be-x-old; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox Spisovatel \|jméno = Zofia Nałkowska \|obrázek = \|velikost obrázku = 230px \|popis obrázku = \|rodné jméno = Zofia Nałkowska \|narození = [[10. listopad]]u [[1884]], [[Varšava]] \|úmrtí = [[17. prosinec\|17. prosince]] [[1954]], [[Varšava]] \|pseudonym = \|povolání = \|národnost = [[Poláci\|polská]] \|etnikum = \|stát = Polsko \|vzdělání = \|alma mater = \|období = \|žánr = psychologická próza \|téma = \|hnutí = \|díla = ''[[Hranice (román)\|Hranice]]'', ''[[Dům žen]]'', ''[[Medaliony]]'' }} http://cs.wikipedia.org/wiki/Zofia_Nałkowska '''Zofia Nałkowska''' ([[10. listopad]] [[1884]], [[Varšava]] – [[17. prosinec]] [[1954]], [[Varšava]]) byla polská prozaička, dramatička, básnířka a žurnalistka. Psala psychologické romány. Z její poválečné tvorby je nejvýznamnější sbírka reportážních črt, v nichž zachytila osudy obětí během nacistické okupace. Studovala [[historie\|historii]], [[zeměpis]], [[ekonomie\|ekonomii]] a [[jazykověda\|jazykovědu]] na tajné „Létavé univerzitě“ (Uniwersytet Latający). Pracovala v ženských organizacích. Od roku 1933 byla členkou [[Polská literární akademie\|Polské literární akademie]] (Polska Akademia Literatury). Dále byla pracovnicí [[Mezinárodní PEN klub\|PEN klubu]], [[ZZLP]] (Związek Zawodowy Literatów Polskich) a společnosti péče o vězně „Patronat“. Byla spoluzakladatelkou a členkou [[literární skupina\|literární skupiny]] „Předměstí“ (1933–1937). V roce 1936 dostala „Złoty Wawrzyn Polskiej Akademii Literatury“. V létech 1939–1944 působila v kulturním podzemí. V letech 1945–1947 byla nestranickou poslankyní [[Zákonodárný sněm (1947-1952)\|Zákonodárného sněmu]] (Sejm Ustawodawczy), pracovala v [[Hlavní komise německého zločinu v Polsku\|Hlavní komisi německých zločinů v Polsku]] (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce), oddělení [[Lodž]], a byla [[redaktor]]kou týdeníku ''"[[Kuźnica]]"''. Debutovala v roce 1898 na stránkách „Týdenního přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) jako básnířka. V roce 1906 zveřejnila román ''Ženy'' ''(Kobiety)''. Řádek 35: Její celé jméno je Zofia Gorzechowska, [[primo voto]] Rygier, rozená Nałkowska. Narodila se roku [[1884]] ve [[Varšava\|Varšavě]]. Její otec [[Wacław Nałkowski]] byl známým geografem, její matka Anna (roz. Šafránková) pocházela z [[Morava\|Moravy]]. Vystudovala penzionát a tajnou [[Létavá univerzita\|''Létavou univerzitu'']] (Uniwerstytet Latający). Značnou část svých širokých znalostí však nabyla samostudiem. Zofia Nałkowska byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem byl publicista a pedagog [[Leon Rygier]] (1875–1948). Vdala se za něj v roce 1904, přičemž oba, chtějíce si ulehčit případný rozvod v budoucnosti, přešli na [[kalvinismus]]. Manželství se rozpadlo kolem roku [[1909]], třebaže rozvod uskutečnili až v roce 1918. Jejím druhým mužem byl [[Jan Jur-Gorzechowski]], bojovník ve Válečné organizaci (Organizacja Bojowa Polskiej Partii Socjalistycznej – OB PPS), v době meziválečné plukovník WP – velitel četnictva (żandarmeria), později velitel Hraniční stráže (Straż Graniczna) a generál. Bydlela v okolí [[Varšava\|Varšavy]] ([[Wołomin]]), v [[Kielce\|Kielcích]], [[Krakov]]ě a nedaleko [[Vilnius]]u. V meziválečné době pracovala pro polskou vládu, v Úřadu zahraniční propagandy (Biuro Propagandy Zagranicznej). Byla místopředsedkyní polského [[Mezinárodní PEN klub\|PEN klubu]], pracovala v [[ZZLP]] (Związek Zawodowy Literatów Polskich), byla poslankyní [[Zákonodárný sněm (1947-1952)\|Zákonodárného sněmu]] (Sejm Ustawodawczy). Řádek 112: [[Kategorie:Polští novináři]] [[Kategorie:Ženy]] ~~[[be-x-old:Зоф’я Налкоўская]]~~

Zofia Nałkowska: Porovnání verzí