Paličkovice nachová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava gramatických chyb; přesun obrázků k příslušnému textu; nová formulace vět (viz. výskyt, epidemie); přejmenování nadpisu (viz. úloha námele v eleusinských mystériích); přesměrování hesla (viz. epidemie) |
|||
Řádek 16:
}}
'''Paličkovice nachová''' (''Claviceps purpurea'') je jedovatá [[vřeckovýtrusné houby|vřeckovýtrusná houba]] z [[čeleď|čeledi]] [[paličkovicovité]], která tvoří podhoubí ([[mycelium]]) v [[semeník|semeníku]] [[lipnicovité|lipnicovitých]] rostlin a mění ho v tmavý tvrdý útvar ([[sklerocium]]), tzv. ''námel''. Sklerocia obsahují farmaceuticky využitelné [[alkaloidy]]. Může být také původcem onemocnění zvaného [[ergotismus]].
Řádek 26:
[[File:Nsr-slika-149.png|thumb|vlevo|a)sklerocium na žitu; b)volné sklerocium; c)sklerocium s paličkovitými stromaty]]
Tato vřeckovýtrusná [[cizopasník|cizopasná]] houba vytváří stopkovité paličkovité útvary (stromata) s četným množstvím plodniček. Stroma je tvořeno [[neplodnost|sterilní]] stopkovitou částí a [[plodnost|fertilní]] kulovitou fialově zbarvenou částí. Ve stromatu jsou zanořeny kyjovitě rozšířené plodnice ([[perithecium|perithecia]]), které ústí na povrch úzkými otvory. Uvnitř perithecií se nachází výtrusorodá vrstva tvořená [[vřecko|vřecky]] (
== Životní cyklus ==
[[File:Claviceps purpurea - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-185-en.jpg|thumb
[[File:Claviceps purpurea.JPG|thumb|Žito napadené paličkovicí nachovou]]▼
Paličkovice cizopasí především v mladých semenících [[žito|žita]], ale i [[ječmen|ječmene]], [[pšenice]] a dalších druhů trav.
Řádek 40:
Hmyz tak přenáší [[konidie]] hojně obsažené ve šťávě na další květy a stává se původcem sekundární infekce. Prorůstající houbová vlákna postupně mění samotný semeník ve sklerocium. Sklerocium se odděluje od [[hostitel|hostitelské]] rostliny a zimu přečkává na povrchu půdy nebo v ní. V následujícím roce na jaře z něj opět vyrůstají hlavičkovitá stromata. Uvnitř [[fertilita|fertilní]] části stromat se vytváří drobné dutinky, do nichž pronikají [[hyfa|hyfy]] diferencované v pohlavní orgány - samičí [[askogon]] a samčí [[antheridium]]. Přiložením antheridia k askogonu dojde k [[plazmogamie|plazmogamii]] s následným dělením jader. Vznikají askogenní hyfy na jejichž koncích se vytváří vřecka. Vřecka obsahují askospory, které celý cyklus započnou znovu.
== Výskyt ==▼
▲[[File:Claviceps purpurea.JPG|thumb|vlevo|Žito napadené paličkovicí nachovou]]
▲[[File:Claviceps purpurea - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-185-en.jpg|thumb|vlevo|Jednotlivé fáze životního cyklu paličkovice nachové: A)klas žita se sklerocii ve skutečné velikosti; 1)zralé sklerocium; 2)semeník pokrytý houbovým myceliem; 3)semeník pokrytý houbovým myceliem v podélném řezu; 4)semeník v počátku změny ve sklerocium; 5)napadený semeník v jiném stupni vývoje; 6)napadený semeník v podélném řezu; 7)mycelium s konidiofory a konidiemi, 8)sklerocium se stromaty; 9)stroma v detailu; 10)stroma v podélném řezu; 11)zvětšený řez stromatem; 12)detail perithecia; 13)zvětšené válcovité spory; 14)válcovité spory; 15)klíčení spor v mycelium ]]
▲== Výskyt ==
Jedná se o [[kosmopolit|kosmopolitní]] houbu, která je
== Pěstování ==
Řádek 66 ⟶ 67:
== Historie ==
=== Úloha námele v eleusinských mystériích ===
Už ve [[starověk|starověku]], v [[Řecko|řeckém]] chrámu v [[Eleusis]] poblíž [[Athény|Athén]], kde se konaly mystické obřady, našel námel své uplatnění. [[Eleusinská mystéria]] byla spojena s kultem bohyně úrody a plodnosti [[Démétér]]. Součástí těchto obřadů bylo zasvěcení, jehož zakončením bylo popíjení rituálního nápoje zvaného ''kykeón''. Tvořila ho směs vody, ječmene a koření. Účastnící po vypití tohoto blahodárného nápoje pociťovali nezapomenutelné fyzické i mystické prožitky doprovázené tělesným třesem a závratěmi způsobené intoxikací alkaloidy.
=== Epidemie ===
Až s nástupem [[křesťanství]] došlo v Evropě k rozsáhlejšímu pěstování žita. Především na venkově se v důsledku požívání mouky znečištěné námelem značně rozšířily otravy. Tyto otravy si ve středověku vyžádaly tisíce obětí a
Příčinu těchto [[epidemie|epidemií]] objasnil francouzský lékař '''[[Louis Thuillier]]''' v roce 1676. V době [[středověk|středověku]] mlynáři často rozdělovali mouku pro bohatší zákazníky a pro chudinu. Mouka pro chudinu běžně obsahovala 6 – 10% námele. V dnešní době jsou pro zdraví škodlivá stanovena 0,2% námele. Objevem příčiny epidemií se zvýšila kontrola mouky ve mlýnech a počty otrav se začaly snižovat.
|