Antón Lamazares: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 24 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q309754)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: el; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Antón Lamazares''' ([[Španělsko]], 1954) je španělský malíř z generace 80 let, stejně jako José María Sicilia, Miquel Barceló nebo Víctor Mira. Ve svých dílech Lamazares pracuje se dřevem a s lepenkou a vytváří osobitý jazyk na základě experimentování s laky, ale i jinými látkami. Jeho styl se postupně vyvíjí od počátečního hravého expresionismu směrem k informalismu a abstrakci, s jistým sklonem k minimalismu v poslední etapě, kdy přijímá dialog mezi duší a pamětí, a také mezi smyslovostí a duševnem, snem a [[poezie|poezií]]. Jeho díla si získala mezinárodní věhlas, byla vystavována v mnoha městech různých světadílů a jsou součástí sbírek velkých uměleckých institucí, jako jsou [[Museo Nacional de Arte Contemporáneo Reina Sofia]], Centro Galego de Arte Contemporánea nebo Museo de Arte Contemporáneo de Madrid. Zastoupena jsou také v řadě soukromých sbírek a sbírek nadací.
[[Soubor:lamazares berlin 2005.jpg|thumb|190px|Lamazares v Berlíně, 2005]]
 
 
== Život ==
Řádek 12 ⟶ 11:
 
Roku 1973, v pouhých 19 letech, jeho obrazy začínají být vystavovány na kolektivních a individuálních výstavách. Roku 1973 narukoval k námořnictvu v El Ferrolu. 27. září téhož roku, po procesech v Burgosu, je šokován zprávou o posledních popravách frankistické diktatury. Jeden z popravených je jeho přítel Humberto Baena, pětadvacetiletý rodák z Pontevedry. Lamazarese popadne hluboká deprese a je hospitalizován v psychiatrické léčebně. Během té doby píše básnickou sbírku ''Adibal''.
 
 
=== Od expresionismu k ''arte povera'' a ''bifrontální'' malbě ===
'''(Madrid-New York, 1978-1989)'''
 
[[Soubor:Exposición en la Galería Nacional de Jordania.jpg|thumb|255px|right|''Mauro'', z ''Gracias vagabundas'', v Jordánské národní galerii]]V roce 1978 se natrvalo přestěhuje do Madridu, kde naváže pevné přátelství s malířem Alfonsem Frailem, s galeristkou Juanou Mordó<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.elpais.com/articulo/cultura/MORDO/_JUANA/Juana/Mordo/vida/arte/espanol/elpepicul/19840315elpepicul_4/Tes/ | titul= Juana Mordó, una vida por el arte español | edice= El País | jazyk= Španělština}}</ref>, kritikem umění a básníkem Santiagem Amónem a neurologem Albertem Porterou, který se stal tmelící osobností široké skupiny umělců – spisovatelů, filmařů, hudebníků a malířů, kteří se scházejí o víkendech na jeho statku v Mataborricos, kde Lamazares uskuteční venkovní výstavu v roce 1979.
 
Osmdesátá léta znamenají intenzivní práci a také širokou projekci: Lamazaresovo dílo si vydobylo vlastní prostor na španělské i zahraniční scéně, když umělci ještě nebylo 30 let. Na svých obrazech promítá figury hravého a snového ducha expresionistického rázu s výraznou barevností a mocnou originalitou. Vystavuje v galerii Juany Mordó v Madridu, Elizabeth Franckové v [[Belgie|Belgii]] a v Sala Gaspar v Barceloně.<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://hemeroteca.lavanguardia.es/preview/1987/02/03/pagina-37/32982325/pdf.html | titul= Antón Lamazares: "Cuando pinto trato de expresarme con cosas mínimas, y tocar el alma" | edice= La Vanguardia | jazyk= Španělština | formát= pdf}}</ref> Hned poté se přestěhuje do [[New York]]u, kde zůstane dva roky na Fulbrightově stipendiu, a jeho malby se vyvíjí směrem k čistějšímu a tělesnějšímu pojetí, jak ukazuje výstava v newyorské galerii Bruno Fachetti.<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.elpais.com/articulo/cultura/LAMAZARES/_ANTON_/PINTOR/CHIRINO/_MARTIN_/ESCULTOR/ESTADOS_UNIDOS/Chirino/Lamazares/exponen/Nueva/York/elpepicul/19880419elpepicul_9/Tes/ | titul= Chirino y Lamazares exponen en Nueva York | edice= El País | jazyk= Španělština}}</ref> Žije střídavě v New Yorku a [[Salamanca|Salamance]] a v roce 1988 cestuje po [[Malá Asie|Malé Asii]] – navštěvuje chrám v Didimě na počest [[Hölderlin]]ova ''Hyperiona'' – a do [[Istanbul]]u, kde mu učarují byzantské kostely. Jejich obraznost je poznat na dílech prezentovaných v Galerii Miguel Marcos,<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://hemeroteca.abc.es/nav/Navigate.exe/hemeroteca/madrid/abc/1989/11/16/149.html | titul= Fieles a su propia sangre | edice= ABC || jazyk= Španělština | formát= pdf}}</ref> jež byla vytvořena tak, že různé kusy dřeva byly položeny vedle sebe. V roce 1990 připraví další sérii děl, koncipovanou tak, aby mohla být pozorována z obou stran. Umělec ji proto pojmenoval ''bifrontální'' malby.
 
=== Sochařská a velkoformátová malba ===
Řádek 28 ⟶ 26:
Jeho tvorba je vybrána pro mezinárodní výstavu v rámci programu Ministerstva zahraničních věcí Španělské umění pro zahraničí, spolu s tvorbou jiných španělských umělců jako jsou Saura, Chirino, Hernández Pijuan, Millares, Serrano, Oteiza nebo Tàpies. Lamazares cestuje do [[Florencie]] a [[Assisi]], aby se přiblížil některým renesančním dílům i universu [[František z Assisi|svatého Františka]], kterému věnuje svou novou sérii ''Follente Bemil''.<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.elpais.com/articulo/arte/Canto/carne/elpepuculbab/20031129elpbabart_3/Tes/ | titul= Canto de la carne | edice= El País | jazyk= Španělština}} {{Citace elektronické monografie | url= http://hemeroteca.abc.es/nav/Navigate.exe/hemeroteca/madrid/cultural/2003/12/13/028.html | titul= La carne no es triste | edice= ABC | jazyk= Španělština | formát= pdf}} {{Citace elektronické monografie | url= http://www.elcultural.es/version_papel/ARTE/8447/El_Kama-sutra_de_Lamazares
| titul= El Kama-sutra de Lamazares | edice= El Cultural (El Mundo) | jazyk= Španělština}}</ref>
 
 
=== Od abstrakce k poetickému minimalismu ===
Řádek 35 ⟶ 32:
[[Soubor:Detalle de la serie Domus Omnia.jpg|thumb|right|Výstava ''Domus Omnia'' v Santiagu de Compostela]]Stěhuje se do [[Berlin]]a, kde žije dodnes. Po otcově smrti začíná sérii ''E fai frío no lume (V ohni je zima)''. Uspořádá velké výstavy ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a také v Maďarsku, v Muzeu-kostele Kiscelli v [[Budapešt]]i.<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.elpais.com/articulo/Galicia/demonios/interiores/Lamazares/asaltan/Museo/Kiscelli/Budapest/elpepiautgal/20070531elpgal_24/Tes/ | titul= Los demonios interiores de Lamazares asaltan el museo Kiscelli de Budapest | edice= El País | jazyk= Španělština}} {{Citace elektronické monografie | url= http://www.museum.hu/museum/temporary_en.php?IDT=5645&ID=1163 | titul= The exhibition of the painter Antón Lamazares | vydavatel= Museum Kiscelli | jazyk= Angličtina}}</ref>
[[Soubor: Detalle de la exposición Lamazares NY.jpg|thumb|300px|left|Lamazaresova výstava v New Yorku, 2009]] Potom se věnuje sérii Domus Omnia<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.lavozdegalicia.com/ocioycultura/2009/06/05/0003_7764844.htm | titul= Antón Lamazares expone en SCQ la serie «Domus Omnia» | edice= La Voz de Galicia | jazyk= Španělština}}</ref> a spolupodílí se svými rytinami na dalších dvou uměleckých knihách s básněmi od Orozy: ''Deseo sin trámite'', kde vytvořil jednu serigrafii, a ''Un sentimiento ingrávido recorre el ambiente'',<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.elpais.com/articulo/Galicia/Carlos/Oroza/reaparece/libro/ilustrado/Anton/Lamazares/elpepiautgal/20070916elpgal_6/Tes/ | titul= Carlos Oroza reaparece con un libro ilustrado por Antón Lamazares | edice= El País | jazyk= Španělština}} {{Citace elektronické monografie | url= http://www.farodevigo.es/secciones/noticia.jsp?pRef=3113_8_163699__Sociedad_y_Cultura-sentimiento-ingravido-entre-Lamazares-Oroza | titul= Un sentimiento ingrávido entre Lamazares y Oroza | edice= Faro de Vigo | jazyk= Španělština}}</ref> pro kterou udělal pět litografií. V roce 2008 vystavuje ''Horizonte sin dueño'' v [[Jordánsko|Jordánské]] národní galerii (Amán) a výbor svých grafik v Institutu Cervantes v [[Damašek|Damašku]] ([[Sýrie]]), kde mu básník Taher Rizad věnuje básnickou sbírku Cantos de Lamazares. V roce 2009 vystavuje v New Yorku – na Queen Sofía Spanish Institute –<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.elpais.com/articulo/Galicia/Filmando/Lamazares/elpepiautgal/20091122elpgal_9/Tes/ | titul= Filmando a Lamazares | edice= El País | jazyk= Španělština}} {{Citace elektronické monografie | url= http://www.villagevoice.com/2010-01-05/art/hans-breder-s-inmixing-anton-lamazares-at-queen-sofia-zone-s-disciplined-spontaneity | titul= Anton Lamazares at Queen Sofia | edice= Village Voice | jazyk= Angličtina}}</ref> a také v Orense (Španělsko) v Centro Cultural de la Diputación. Zúčastňuje se i putovní výstavy věnované básníkovi Vicentemu Aleixandremu a obdrží Cenu Laxerio za svou uměleckou dráhu a mezinárodní ohlas. V roce 2010 vystavuje své dílo v Univerzitním kostele v Santiagu de Compostela a také v Tui. Na tamější mezinárodním filmovém festivalu Play-Doc je uveden celovečerní film Horizonte sin dueño<ref>{{Citace elektronické monografie | url= http://www.lavozdegalicia.es/ocioycultura/2010/03/18/0003_8363166.htm | titul= Un documental sobre el pintor Antón Lamazares levanta el telón de la sexta edición del festival de cine de Tui | edice= La Voz de Galicia | jazyk= Španělština}}</ref> od Nayry a Javiera Sanzových (Rinoceronte Films), který představuje svět malby, poezie a přírody očima Antóna Lamazarese.
 
 
== Literatura ==
Řádek 51 ⟶ 47:
* RIVAS, Manuel, "La leyenda de Antón Lamazares", ''Antón Lamazares'', Murcia, Palacio Almudí, 1995.
* SANDOVAL, Michael, "Antón Lamazares. The Vagabond Shaman", ''Antón Lamazares'', Nueva York, Queen Sofía Spanish Institute, 2009.
 
 
== Reference ==
<references />
 
 
== Externí odkazy ==
Řádek 66 ⟶ 60:
* {{es}} [http://www.centroculturaldeourense.com/catalogos/pdf/ANTON%20LAMAZARES.pdf Exhibition catalogue of ''Domus Omnia'' & ''E fai frío no lume''] (pdf)
* {{en}} {{es}} [http://www.antonlamazares.com Website of painter Antón Lamazares]
 
 
{{Překlad
Řádek 79 ⟶ 72:
[[Kategorie:Narození 1954]]
[[Kategorie:Muži]]
 
[[el:Αντόν Λαμαζάρες]]