Pablo Neruda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 79:
V srpnu roku 1952 se Neruda vrátil do vlasti i k druhé ženě, Delii del Carrilové, která přijela o několik měsíců dříve, ale manželství se brzy rozpadlo. Del Carrilová se dozvěděla o jeho vášnivém milostném poměru s Matildou Urrutiovou, opustila ho v roce [[1955]] a odstěhovala se zpátky do Evropy. Přestože si přál strávit s Urrutiovou zbytek života v Chile, podnikl mnoho zahraničních cest a působil jako Allendeův velvyslanec ve Francii v letech [[1970]]-[[1973]].
 
V této době už byl světoznámým básníkem a jeho knihy byly přeloženy do všech světových jazyků. Vyjadřoval se také k politicky ožehavým problémům, např. v [[Karibská krize|Kubánské krizi]] prudce kritizoval USA (později podobně kritizuje USA kvůli [[Válka ve Vietnamu|Válceválce ve Vietnamu]]). Ovšem činnost věhlasného levicového intelektuála, který si nebere servítky, značně přitahovala ideologické oponenty. Kongres kulturní svobody, antikomunistická organizace založená americkou [[Central Intelligence Agency|CIA]], učinil Nerudu svým primárním cílem a spustil kampaň, aby podkopal jeho reputaci oživením starého tvrzení, že byl spolupachatelem při útoku na [[Lev Davidovič Trockij|Trockého]] v Mexiku City v roce [[1940]]. Kampaň nabrala na obrátkách, když se zjistilo, že se stal jedním z kandidátů na [[Nobelova cena|Nobelu cenu]] v roce 1946, kterou ale nakonec obdržel [[Jean-Paul Sartre]].
 
[[Soubor:Pablo Neruda (1966).jpg|thumb|right|Neruda nahrávající svoji poezii pro americkou Knihovnu Kongresu v roce 1966.]]