Smazaný obsah Přidaný obsah
Opraveno množství chyb.
Řádek 82:
 
[[Soubor:Pablo Neruda (1966).jpg|thumb|right|Neruda nahrávající svoji poezii pro americkou Knihovnu Kongresu v roce 1966.]]
V roce 1966 byl Neruda pozván, aby se zúčastnil mezinárodního zasedání [[Mezinárodní PEN klub|PEN klubu]] v New York City. Oficiálně neměl dovoleno vstoupit do USA, protože byl komunista, ale pořadatel zasedání, dramatik [[Arthur Miller]], nakonec zvítězil nad [[Lyndon B. Johnson|Johnsonovou]] státní administrativou a Neruda obdržel americké vízum. Pořádal [[Autorské čtení|autorská čtení]] v nacpaných halách a dokonce nahrál nějaké básně pro [[Knihovna Kongresu|Knihovnu Kongresu]]. Miller později vyjádřil názor, že jeho (Nerudova ?) přilnavost ke komunistickým ideálům v 30. letech, byla výsledkem jeho neustálého vyloučení z tzv. „buržoazních společností“. Vzhledem k přítomnosti mnoha spisovatelů [[Východní blok|východního bloku]] napsal později mexický spisovatel [[Carlos Fuente]], že zasedání [[PEN klub]]u znamenalo „začátek konce“ [[Studená válka|studené války]].
 
[[Soubor:La Sebastiana Neruda 1.jpg|thumb|180px|left|La Sebastiana, Nerudův dům ve Valparaísu.]]
Ještě před návratem do Chile se Neruda zastavil v [[Peru]], kde pořádal autorská čtení nadšeným davům v Limě a Areqipě a byl přijat prezidentem [[Fernando Belaúnd Terry|Fernandem Belaúndem Terrym]]. Avšak návštěva měla rychlý a nepříjemný důsledek. Peruánská vláda vystoupila proti [[Kuba|kubánské]] vládě [[Fidel Castro|Fidela Castra]] a v roce [[1966]] byl Nerudovi doručen [[dopis]] podepsaný více než stovkou kubánských intelektuálů, kteří jej obvinili ze spolčování se s nepřítelem. Tato záležitost byla pro něj obzvláště bolestná, protože již dříve vyslovil podporu [[Kubánská revoluce|kubánské revoluci]]. Od té doby už nikdy znovu [[Kuba|Kubu]] nenavštívil, dokonce ani po pozvání v roce [[1968]].
 
Po smrti [[Che Guevara|Che Guevary]] v [[Bolívie|Bolívii]] v roce [[1967]] napsal několik článků, ve kterých lituje ztráty „velkého hrdiny“. V téže době řekl svému příteli Aidovi Figuerovi, aby neplakal za Chea, ale za [[Luis Emilio Recabarren|Luise Emilia Recabarrena]], otce chilského komunistického hnutí, který na rozdíl od Cheova násilnému způsobu prosazoval neválečnou revoluci.