Ve starověku byla titulem Královna nebes označována a uctívána bohyně plodnosti (Ištar, Astarta, Ísis). Proti pohanskému titulu královny nebes píše prorok Jeremiáš: '''„Synové sbírají dříví, otcové zapalují ohně a ženy hnětou těsto. Dělají obětní koláče pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi (Jer 7, 18)."
== Nanebevzetí ==
''' Pokud tedy katolíci a pravoslavní titulují Pannu Marii jako Královnu nebes, není to tím, že by neznali Písmo Svaté, ale proto, že podle církevní nauky byla Ježíšova matka Maria vzata do nebe s duší i tělem: '''„Když konečně Neposkvrněná Panna, která byla uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny, dokončila svůj pozemský život, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy a vyvýšena Pánem jako královna všeho tvorstva, aby se dokonaleji připodobnila svému synu, Pánu pánů a vítězi nad hříchem a smrtí.“''' Nanebevzetí Panny Marie je zvláštní účastí na vzkříšení jejího Syna a předjímá vzkříšení ostatních křesťanů (KKC 966). Východní křesťané tento den označují Zesnutí (Uspenie). Maria byla vzata do nebe, protože dostala největší plnou míru Boží milosti a neměla žádnou vinu.
