Tento článek o vodstvu se vypařil vlivem [[Globální oteplování|Globálního oteplování]]. Přejděte na stránku [[Al Gore]] pro další informace.
{{Různé významy}}
[[Soubor:Bariloche-_Argentina2.jpg|thumb|Jezero v Bariloche ([[Argentina]])]]
'''Jezero''' je [[vodní nádrž]], která je napájena [[povrchová voda|povrchovou]], [[srážky|srážkovou]] popř. [[podzemní voda|podzemní vodou]] a není součástí [[světový oceán|světového oceánu]]. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá velká [[bezodtoké jezero|bezodtoká jezera]] se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. [[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]].
Jezera mohou být přirozeného nebo [[antropogenní jezero|umělého původu]]. V [[čeština|češtině]] je slovo jezero součástí pojmenování jen několika [[přehradní nádrž|přehradních nádrží]] (např. [[Ivanské jezero]]) a [[rybník]]ů (např. [[Máchovo jezero]]).
== Klasifikace jezer ==
=== Podle chemických vlastností vody ===
* [[sladkovodní jezero|sladkovodní jezera]] ([[Ladožské jezero]], [[Ontario (jezero)|Ontario]])
* [[slané jezero|slaná jezera]] ([[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]])
* [[smíšené jezero|smíšená jezera]] – jedna část jezera má [[slaná voda|slanou vodu]], druhá [[sladká voda|sladkou]] ([[Neziderské jezero]], [[Balchaš]])
* [[hořké jezero|hořká jezera]] ([[Velké Hořké jezero]])
=== Podle způsobu vzniku ===
* [[tektonické jezero|tektonická]]
* [[sopečné jezero|sopečná]] (vulkanická)
* [[ledovcové jezero|ledovcová]]
* [[sesuvové jezero|sesuvová]]
* [[termokrasové jezero|termokrasová]]
* [[fluviální jezero|fluviální]]
* [[limanové jezero|limanová]]
* [[eolické jezero|eolická]]
* [[meteoritické jezero|meteoritická]]
* [[krasové jezero|krasová]]
* [[organogenní jezero|organogenní]]
* [[antropogenní jezero|antropogenní]] (např. [[písník]]y, zatopené [[lom]]y atd.)
Jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový ([[Ladožské jezero]]), tektonicko-krasový ([[Skadarské jezero]]), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.
=== Podle jejich přítoků a odtoků ===
* průtočná jezera tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. [[Ladožské jezero]]
* bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
* bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. [[Aralské jezero]]
* jezera bez přítoků a bez odtoků – např. [[Jezírko (Hlubočepy)|Jezírko]] v Praze-Hlubočepích
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg|thumb]]
* [[Nejhlubší jezera světa|nejhlubší jezero]] je [[Bajkal]]
* největším jezerem je reliktní jezero [[Kaspické moře]] a to jak [[Největší jezera světa podle rozlohy|podle rozlohy]] tak i [[Největší jezera světa podle objemu|podle objemu]]
* nejvyšší [[mořská vlna|vlny]] se tvoří na [[Velká jezera|Velkých jezerech]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
| příjmení2 = Chábera
| jméno2 = Stanislav
| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie
| vydavatel = Jihočeská univerzita
| místo = České Budějovice
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 120
| jazyk =
}}
</ref>
* největší vliv [[slapové síly|slapových sil]] lze pozorovat u [[Michiganské jezero|Michiganského jezera]] v [[Spojené státy americké|USA]], kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 [[centimetr|cm]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
| příjmení2 = Chábera
| jméno2 = Stanislav
| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie
| vydavatel = Jihočeská univerzita
| místo = České Budějovice
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 121
| jazyk =
}}
</ref>
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|wikt=jezero|commons=Category:Lakes}}
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam českých jezer]]
* [[Největší jezera světa podle rozlohy]]
{{Pahýl}}
{{Typologie jezer}}
{{Portály|Geografie}}
[[Kategorie:Geomorfologie]]
[[Kategorie:Voda]]
[[Kategorie:Hydrosféra]]
[[Kategorie:Jezera| ]]
|