Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 3 bajty ,  před 6 lety
m
svojí → svoji (4. pád)
V lednu [[1802]] [[Francie]] poslala na Saint-Domingue [[generál]]a LeClerca s cílem opětovně ustanovit otroctví, redukovat práva svobodných barevných obyvatel a opětovně převzít kontrolu nad ostrovem. Tato kolonie byla nejbohatší kolonii Francie v [[Karibik]]u a Napoleon chtěl obnovit její produktivitu. [[Thomas Jefferson|Jefferson]] se obával úmyslu [[Francie]] znovuobnovit své [[impérium]] a deklaroval [[Neutralita|neutralitu]] ve vztahu k Saint-Domingue.
V listopadu [[1803]], Francie stáhla svojísvoji 7 000 člennou posádku ze Saint-Domingue (víc než dvě třetiny původního [[Armáda|vojska]] padlo) a vzdala se svých ambicí na západní hemisféře.<ref>Matthewson (1995), 209</ref> V roce [[1804]] [[Haiti]] deklarovalo nezávislost, ale Jefferson a americký [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]] odmítli uznat nezávislost nové republiky, druhé na západní hemisféře a dokonce vůči ní uplatnili obchodní [[embargo]]. O to složitější byla rekonstrukce nové republiky po válce.<ref>Tim Matthewson, "Jefferson and the Non-recognition of Haiti", ''American Philosophical Society,'' 140 (1996): 22-23</ref>
V roce [[1803]], Pierre Samuel du Pont de Nemours, francouzský [[šlechtic]], na základě žádosti Jeffersna, začal vyjednávat s Francií. Du Pont bydlel ve Spojených státech a měl úzké vztahy s Jeffernsnem a s prominentními politiky [[Francie]]. Byl zaangažován v zákulisní diplomacii s Napoleonem v Jeffersnovém jméně a během návštěvy Francie vznikla myšlenka daleko větší koupě území Louisiany, jako způsobu vyhnout se konfliktu mezi [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]em a Spojenými Státy v severní Americe.<ref>Duke, Marc; ''The du Ponts: Portrait of a Dynasty'', pp. 77–83, Saturday Review Press, 1977 ISBN 0841504296</ref>
[[Zástupce|Zástupci]] Spojených státu byli připraveni zaplatit do 10 milionů [[dolar]]ů za New Orleans a okolí, byli ale ohromně překvapeni, že jim bylo nabídnuto daleko větší území za sumu 15 milionů. [[Thomas Jefferson|Jefferson]] zplnomocnil Livingstona jenom ke koupi New Orleansu. Livingston si ale byl jist, že [[Spojené státy americké|Spojené státy]] nabídku akceptují.<ref>{{cite book |last=Malone |first=Michael P. |coauthors=Roeder, Richard B., Lang, William L. |title=Montana—A History of Two Centuries |publisher=University of Washington Press |location=Seattle |page=30 |isbn=0295971290 |year=1991}}</ref>
[[Američané]] si mysleli, že [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] může kdykoliv stáhnout svojísvoji nabídku a zabránit tím Spojeným státům získat přístav New Orleans, proto souhlasili a podepsali Smlouvu o koupi Louisiany dne 30. dubna [[1803]]. 4. července 1803, smlouva byla převezena do [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] Území Louisiany bylo obrovské, od Mexického zálivu na jihu až k území [[Rupert's Land]] na severu, a od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] na východě až ke [[Skalnaté hory|Skalnatým horám]] na západě. Získání území by zdvojnásobilo velikost Spojených států za cenu méně než 3 centy za akr.
 
[[Soubor:Fort Madison 1810.jpg|thumb|right|Plán pevnosti Fort Madison, postavené v roce [[1808]] s cílem posílit americkou kontrolu nad severním územím Louisiany.]]