Klenba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Fagusius (diskuse | příspěvky)
m →‎Externí odkazy: Galerie klenutých sklepů
m typo
Řádek 1:
[[Soubor:Kutná Hora-Cathedral St Barbara-interior6.jpg|thumb|upright=1.0|Síťová klenba ([[Chrám svaté Barbory]], Kutná Hora]]
'''Klenba''' je samonosná, vzhůru vypuklá stavební konstrukce, která se užívá na zastropení a zakrytí nějakého prostoru. Podobně jako [[oblouk (architektura)|oblouk]] využívá toho, že váha klenby se přenáší na její podpory, a to ve svilslémsvislém i vodorovném směru. Až do [[19. století]], kdy se objevily první ocelové nosníky, byla klenba jedinou možností, jak překlenout větší prostor mezi zdmi nehořlavým materiálem.
 
== Prvky a parametry klenby ==
Řádek 15:
== Historie ==
[[Soubor: Medinet Habu Divine Adoratrice3.JPG|thumb|upright=1.0|Nejstarší zachovaná klenba ([[Medínit Habu]], Egypt)]]
[[Soubor:Visby-StNicolaus 09.jpg|thumb| upright=1.0|Křížová klenba stoupající bez žeber (opuštenýopuštěný kostel ve [[Visby]], [[Gotland]])]]
 
Nejjednodušší způsob zastropení představuje [[trám]] nebo kamenný [[nosník]]. Rozpětí lze zvětšit, pokud se dva kameny opřou šikmo proti sobě. Přechodem ke klenbě je ústupková klenba z vodorovných desek, které se z obou stran stupňovitě přesahují, až se ve vrcholnici setkají. Skutečné klenby se liší tím, že se staví na lešení nebo bednění.
Řádek 21:
Nejstarší klenby jsou doloženy již ze [[sumerská architektura|sumerské architektury]] ze 4. tisíciletí př. n. l. Nejstarší dochovaná klenba je v chrámu [[Ramesse III.]] v [[Medínit Habu]] a pochází z [[12. století př. n. l.]]. Klenby se používaly jak v monumentálních, tak také v [[inženýrské stavby|inženýrských stavbách]] ([[stoka|stoky]], [[most]]y, [[tunel]]y). K velké dokonalosti dovedla klenby římská a byzantská architektura.
 
Zlatý věk klenby nastal ve středověké architektuře, zejména při stavbě chrámů a katedrál. Veliké a vysoké prostory i požadavek na veliká okna v gotice si vynutily stále důmyslnější konstrukce a vzniklo mnoho nových forem i technik. Od [[renesance]] se klenby stále častěji užívaly i u světských staveb (sály v palácích, na městských radnicích) a zároveň pomalu převládaly klenby cihlové nad kamennými. Vícepodlažní budovy přotimpřitom vyžadovaly snížení klenby a tím i celého podlaží. Tento vývoj vrcholí v barokní době.
 
Od 19. století se objevují ocelové a ve 20. století i betonové nosníky, takže klenby se používají už jen u reprezentativních budov, v současné době zejména betonové, které dovolují i složitější tvary (paraboloid, hyperboloid atd.).
Řádek 63:
Vzniká pronikem dvou navzájem kolmých valených kleneb; pokud jsou vystavěny podle oblouků se stejným poloměrem, uzavírají prostor se čtvercovým půdorysem. Místo dvou stěn (přímek) u valené klenby tvoří podporu křížové klenby jen čtyři rohové body. Díky tomuto uspořádání je možné přiřazovat k základnímu klenebnímu poli další pole ve všech čtyřech směrech.
 
Jsou-li vrcholnice křížících se valených kleneb klenby křížové vodorovné, jedná se o křížovou klenbu ''přímou''. Pokud vrcholnice křížících se kleneb směrem ke křížení stoupají, jedná se o křížovou klenbu ''stoupající''. Taková klenba vznikala při stavbě klenby žebrové, pokud měla i žebra tvar kruhového oblouku; křížová klenba přímá naproti tomu vyžaduje buď zpološtělýzploštělý tvar příčného žebra, anebo převýšený tvar základních oblouků. Tomu vyhovují oblouky lomené
Jestliže vrcholnice kleneb valených směrem ke křížení klesají, jedná se o klenbu křížovou ''klesající''. Jedná se o dosti vyspělý typ klenby, který zvýrazňuje svébytnost zaklenutého prostoru.
Křížové zaklenutí utváří samostatně účinný prostor a má mimořádný význam pro rozvoj architektury a s ní spjatých konstrukčních forem. Rytmicky opakovaná, se ve středověké architektuře stala důležitým prvkem významných staveb.