Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 45 bajtů ,  před 6 lety
m
robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: tr, tt; kosmetické úpravy
'''Ší'itský islám''', též '''ší'a''' (z [[Arabština|arabského]] شيعة, zkrácenina z ''Ší'at Alí'' شيعة علي neboli ''Strana Alího'' či ''Přívrženci Alího''), je jedním ze dvou hlavních proudů [[islám]]u (druhým je [[sunnité|sunna]]). Stoupenci ší'iy se označují jako '''ší'ité'''. V rámci [[islámský svět|islámského světa]] tvoří menšinu, majoritní skupiny ší'itů se nacházejí v [[Írán]]u, [[Ázerbajdžán]]u, [[Bahrajn]]u a [[Irák]]u.
 
Za ší'ity jsou považováni ti [[Muslim|muslimové]], kteří za legitimní vůdce [[Umma|islámské obce]] považují jen potomky [[Mohamed|Muhammadovy]] [[Ahl al-bajt|rodiny]] v linii počínající jeho bratrancem a zetěm [[Alí|Alím ibn Abú Tálibem]]. Ší'ité po Muhammadově smrti roku 632 neuznali za právoplatného [[Chalífa|chalífu]] [[Abú Bakr]]a ani jeho následníky [[Umar]]a a [[Uthmán ibn Affán|UthmánUthmána]]a. Teprve Alí, který se stal čtvrtým [[Volení chalífové|voleným chalífou]], je podle ší'itů pravý vůdce muslimů, [[imám]], a po něm další z jeho rodu.
 
V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví, největší co do počtu stoupenců je [[isná ašaríja]]. Méně početnými ší'itskými skupinami jsou zejména [[ismá'ílíja]] (z níž vznikli např. [[asasíni]] nebo [[alawité]]) a [[zajdíja]].
 
=== Chalífové ===
Po smrti Alího byli jeho stoupenci v Kúfě přesvědčeni, že jej může nahradit jen příslušník [[ahl al-bajt|Muhammadova rodu]].<ref>The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 420-421.</ref> V úvahu připadli zejména Alího synové [[Hasan ibn Alí|Hasan]] a [[Husajn ibn Alí|Husajn]].Hasan uzavřel s Muavijou ůmluvu, že po Muavijově smrti nepřejde chalifát na jeho syna. Po Mu'ávijově smrti se však stal chalífou opět jeho syn [[Jazíd I.|Jazíd]], který byl známý svým hříšným životem. Kúfští ší'ité však začali al-Husajnovi posílat dopisy do Medíny, ve kterých mu vyjádřili svou podporu v případě, že by se vedení obce ujal.<ref>The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 421.</ref> Husajn se proto i se svou rodinou vydal na cestu do Kúfy, kam však již nedorazil. Na cestě jej napadli Jazídem vyslaní vojáci, kteří po krátkém boji zabili Husajna, celou jeho rodinu i jejich nepočetný vojenský doprovod.<ref>Mendel (2003), s. 554.</ref> Tento den se nazývá [[ašúrá]] a dodnes si jej ší'ité připomínají coby den mučednické smrti Husajna a jeho rodiny.Ženy a děti, které přežily spolu se synem Husaina -Alím ibn Husainem, který pro nemoc nemohl bojovat, byli vlečeni krutým způsobem před Jazídův soud.Jazídovi vojáci strhli ženám závoje a nechali shořet stany. Historie zaznamenala nezapomenutelný proslov dcery Alího ibn Taliba - Zaynab. Podle historie Husainova mise odmítnutí tyranského chalífy Jazida a následný projev dcery Alího ibn Taliba Zaynab u soudu Jazída, způsobila znovuzrození islámu Husainova dědečka proroka Muhammada. Muslimové se již totiž kvůli tyranským vládcům jako byl Muavija či jeho syn Jazíd,opět propadali do temnot doby nevědomosti.
 
== Odnože ší'iy ==
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-85425-58-0
| strany = 79 (pozn.)
}}</ref>
{{Islám}}
{{Portály|Islám}}
[[Kategorie:Ší'itský islám| ]]
 
[[Kategorie:Ší'itský islám| ]]
[[tr:Şia]]
[[tt:Шигыйчелек]]
1 084 684

editací