Židovská hospodářská strana: Porovnání verzí

Strana navazovala na konzervativní židovské politické formace, které vznikaly na Podkarpatské Rusi již počátkem 20. let. Šlo tehdy o [[Židovská konzervativní strana‎|Židovskou konzervativní stranu]] a [[Svaz židovských zemědělců v Podkarpatské Rusi]]. Tyto ideové proudy měly blízko k [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|československým agrárníkům]] a silný vliv v nich měly zájmy židovských statkářů, obchodníků a také vlivných [[charedim|ultraortodoxních]] [[rabín]]ů. V [[komunální volby 1923 (Československo)|komunálních volbách roku 1923]] dokázaly tyto konzervativní proudy uzavřít alianci se [[sionismus|sionistickou]] [[Židovská občanská strana v Podkarpatské Rusi‎|Židovskou občanskou stranou v Podkarpatské Rusi‎]] pod názvem [[Židovská strana Podkarpatské Rusi]]. Dočasně se podařilo utlumit vzájemné spory a jednotná židovská kandidátka uspěla v mnoha obcích.<ref>{{Citace monografie

V roce [[1924]] se toto spojenectví rozpadlo a židovští konzervativci se před doplňovacími [[Volby do parlamentu Československé republiky na Podkarpatské Rusi 1924|parlamentními volbami na Podkarpatské Rusi v roce 1924]] odtrhli coby [[Židovská demokratická strana]], zatímco sionistický zbytek šel do voleb jako [[Židovská lidová strana]]. Už v době vzniku Židovské demokratické strany se začaly posilovat vazby mezi konzervativními židovskými politiky z východu republiky a československými agrárníky. Agrárníci v [[Praha|Praze]] totiž hodlali využít židovské konzervativní voliče na východě státu pro dosažení převahy nad socialistickým táborem, zatímco konzervativní Židé od agrárníků mohli očekávat materiální výhody, lepší komunikaci s úřady a preferenční zacházení při provádění [[Pozemková reforma (1919)|pozemkové reformy]].<ref>''Židovské strany.'' s. 65-201</ref><ref>''Politické strany židovské menšiny.'' 965-985</ref>

Židovská demokratická strana ve volbách roku 1924 neuspěla a získala jen 9900 hlasů, ale založila politickou tradici, která se pak udržela po zbytek První republiky, tedy separátní nesionistickou či antisionistickou židovskou platformu, která si udržovala silný vliv na východě státu. Takto vznikla před [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentními volbami v roce 1925]] Židovská hospodářská strana (ŽHS). Nejprve se ustavila na Slovensku, kde ji vedl rabín Koloman Weber, předák hnutí [[Agudat Jisra'el]]. Na Slovensku postavila kandidátní listiny ve dvou volebních krajích. Pak vznikla její organizace i na Podkarpatské Rusi. Deklarovala se jako provládní, konzervativní, odmítala [[sekularismus]]. V parlamentních volbách se na východě státu utkala se sionistickou [[Židovská strana|Židovskou stranou]]. Zatímco ŽHS získala na Podkarpatské Rusi 11 792 hlasů, Židovská strana 19 098 hlasů. Na Slovensku měla ŽHS podporu 5144 voličů, Židovská strana jich oslovila 38 442. ŽHS se tak stala neopominutelnou židovskou politickou silou. Právě kvůli odlivu části židovských voličů k ŽHS nedokázala Židovská strana navzdory celostátnímu výsledku téměř 100 000 hlasů získat poslanecký mandát.<ref>''Židovské strany.'' s. 65-201</ref><ref>''Politické strany židovské menšiny.'' 965-985</ref>

Politický proud založený na židovské ortodoxii, konzervativních hodnotách a spojenectví s československými agrárníky ale na Podkarpatské Rusi přežil i v dalších letech. V [[Zemské volby 1928 (Československo)|zemských volbách v roce 1928]] se na Podkarpatské Rusi utkali Židovská strana a nově zřízená [[Židovská republikánská strana]], v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]] pak proti Židovské straně kandidovali židovští agrárníci přímo v rámci československé agrární strany. Na Slovensku byl vývoj poněkud méně vyhrocený. Koncem 20. let 20. století se tu politicky prosadil [[Julius Reisz]], který dokázal spojit sionistické i nesionistické politické proudy a v zemských volbách roku 1928 zde díky tomu židovská politická formace pronikla do zemského zastupitelstva.<ref>''Židovské strany.'' s. 65-201</ref><ref>''Politické strany židovské menšiny.'' 965-985</ref>