Kroměřížský sněm: Porovnání verzí

 

Bylo zasedání [[Ústavodárný říšský sněm|Ústavodárného říšského sněmu]] habsburské monarchie, které začalo 22.7.1848 ve Vídni ale pro vypuknutí revoluce muselo být 7. října 1848 přerušeno, a přesunuto do Kroměříže (od této chvíle logicky Kroměřížský sněm, kdežto předchozí jednání [[Vídeňský sněm]]), kde znovu začalo 22. listopadu 1848. Členové tohoto sněmu byli voleni. České země zde zastupoval například [[František Palacký]] nebo [[František Ladislav Rieger]]. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni zrušil poddanství, bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové ústavy, která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni [[Alfred Windischgrätz|Alfredem Windischgrätzem]] už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením [[Felix Schwarzenberg|Felixe Schwarzenberga]] sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn připravila vlastní ústavu, a vzhledem k potlačení všech nepokojů a vojenským vítězstvím v severní Itálii už byla pozice panovníka natolik jistá, že nakonec 7. března 1849 vydal manifest o rozpuštění říšského sněmu, Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal [[Březnová ústava|Březnovou ústavu]].

 

[[Kategorie:Vzniklo 1848]]