Palladium země české: Porovnání verzí

Podnícení nového zájmu o Palladium mezi katolíky nastal po roce [[1918]] s obnovením české státnosti. Postavami, které se v této době zasloužily o rozvoj poutního místa, byly mimo jiných kanovníci P. Málek a prelát Jan Pauly, farář na [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|Smíchově]]. Pauly pověřený správou kapituly po pozemkové reformě inicioval celkovou obnovu starobolesalvských kostelů či založení Matice staroboleslavské. Tyto aktivity směřovaly zejména k důstojné oslavě [[Svatý Václav|svatováclavského]] milénia v roce [[1929]] (1000. výročí světcova úmrtí), která bylybyla v Boleslavi neoddělitelně spjata také s Palladiem. Právě v miléniovém roce 1929 se kostela Panny Marie ujímá nově řád [[Redemptoristé|Redemptoristů]]. Ti šířili kult Palladia v celé zemi mimo jiné i vydáváním Staroboleslavského věstníku a počet poutníků tak stále rostrostl. Jejich snaha směřovala k dalšímu velkému staroboleslavskému výročí totiž k roku [[1938]], kdy se zde slavilo třísté výročí přenesení obrazu z Prahy. Stále větší pozornost Čechů k Palladiu také soustředily obavy o budoucnost Československa, ohrožovaného [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. Pouti do Staré Boleslavi získávaly stále více manifestační charakter. Hlavní jubilejní slavnosti Palladia se toho roku konaly 7.–11. září. Paladium bylo na několik dní převezeno slavnostní kolonou do Prahy na [[Vyšehrad]] a odtud na [[Staroměstské náměstí]] a do [[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnského chrámu]]. Oslav se zúčastnilo přes sto padesát tisíc lidí. Slavnost také přenášel [[Český rozhlas|československý rozhlas]]. Poutě do Staré Boleslavi pokračovaly i po zabrání [[Protektorát Čechy a Morava|Československa]] od března do září [[1939]]. V obavě před Němci bylo tehdy Palladium tajně ukryto a nahrazeno kopií. [[Nacismus|Nacisté]] po něm údajně usilovně pátrali a říká se, že měli v plánu zničit celou Starou Boleslav. Z úkrytu bylo Palladium vyjmuto den před začátkem slavností na poděkování [[Maria (matka Ježíšova1638)|Panně Marii]]návratu zamilostného ochranuobrazu zeměpo asaském osvobození [[Československo|Československa]], které se konaly do [[24. červen|24. června]] do [[1. červenec|1. července]] [[1945]]. První zastávkou byl [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Praha)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]] v [[Karlín]]ě, kde se již od čtvrté hodiny ranní čekali lidé na jeho přivezení. Další zastávkou byl [[Jože Plečnik|Plečnikův]] [[Vinohrady (Praha)|vinohradský]] [[Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)|chrám Božského Srdce Páně]], kde nové tisíce věřících vítaly Ochránkyni a její posvátný obraz. K večeru pak byl obraz převezen do [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|kostela sv. Václava]] na [[Smíchov]]ě a následující den do Vincentina, ústavu slepců, do nemocnice apod. [[Kostel svatého Antonína (Praha)|Chrám v Holešovicích]] byl Palladiu vyhrazen další den. Slavnost vyvrcholila uctíváním u [[Kostel sv. Ignáce z Loyoly(Praha)|sv. Ignáce]]uloupení.<br />