Daň z příjmů fyzických osob: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikifikace |
|||
Řádek 3:
'''Daň z příjmů fyzických osob''' (DPFO) je daní přímou. Je stanovena zákonem o [[daň z příjmů|daních z příjmů]] č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“).
Dle § 2 zákona [[daňový poplatník|poplatníky]] DPFO jsou všechny [[fyzická osoba|fyzické osoby]], které mají na území ČR [[bydliště]] nebo se zde obvykle zdržují. Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v [[zahraničí]].
==Předmět daně z příjmů fyzických osob==
Zákon o daních z příjmu v § 3 zákona stanoví, že předmětem DPFO jsou:
* Příjmy ze [[závislá činnost|závislé činnosti]] a funkční požitky (§6 zákona)
* Příjmy z [[podnikání]] a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7 zákona)
* Příjmy z kapitálového [[majetek|majetku]] (§ 8 zákona)
* Příjmy z [[pronájem|pronájmu]] (§ 9 zákona)
* Ostatní příjmy (§ 10 zákona)
Dále je specifikováno, které příjmy předmětem této daně nejsou. Např. [[úvěr|úvěry]] a [[půjčka|půjčky]], příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného
==Příjmy osvobozené od daně==
§ 4 zákona osvětluje poplatníkům, které příjmy jsou od daně osvobozeny. Např.
* Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem.
* Příjmy z prodeje [[nemovitost|nemovitostí]], přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let.
* Přijatá náhrada škody a plnění z [[pojištění]] majetku a [[odpovědnost za škodu|odpovědnosti za škody]].
* Příjmy z provozu malých [[vodní elektrárna|vodních elektráren]], větrných el. Apod. do výkonu 1MW.
* Cena z [[veřejná soutěž|veřejné soutěže]] nebo [[reklama|reklam]], slosování, cena ze sportovní soutěže v hodnotě do 10 000 Kč.
* Příjem ve formě dávek sociální podpory, nemocen. a důchod. pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti.
* Příjem přijatý v rámci plnění [[vyživovací povinnost|vyživovací povinnosti]] nebo náhrada za tento příjem.
* [[stipendium|Stipendia]].
* [[úrok|Úroky]] z vkladů [[stavební spoření|stavebního spoření]].(Ústavní soud v dubnu 2011 zrušil zavedení daně z úroků pro rok 2010, pro rok 2011 ale vláda plánuje zavedení daně v rámci reformy veřejných financí)
* [[Dotace]] ze [[státní rozpočet|státního rozpočtu]].
Zákon dále stanoví v § 5, že základem daně je částka, kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v [[kalendářní rok|kalendářním roce]], tj. ve zdaněném období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů není stanoveno jinak.
==Příjmy ze závislé činnosti==
Zdanění příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků řeší § 6 zákona. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů fyz. osob jsou a budou [[mzda|mzdy]] v podobě příjmů. Především z praktických důvodů, aby [[zaměstnanec|zaměstnanci]] nebyli zatěžováni daň. administrativou a byl zajištěn trvalý přísun daň. výnosu do veřejných rozpočtů, předpokládá zákon, tam, kde je to možné, srážku daň. zálohy, popř. konečné daně, kterou je povinen provést ten subjekt, který mzdu a podobné příjmy vyplácí. Mezi [[příjmy]] ze závislé činnosti patří:
* Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce.
* Příjmy za práci členů [[družstvo|družstev]], společníků a [[jednatel|jednatelů]] [[společnost s ručením omezeným|s.r.o.]] aj.
* Odměny členů
* Příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je dále označen jako zaměstnanec, plátce příjmu jako [[zaměstnavatel]].
Odstavec 6 řeší bezplatné poskytnutí motorového vozidla pro služební i soukromé účely zaměstnance.
Odstavec 7 se zabývá příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 6, např. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnota osobních ochranných prostředků, náhrady za opotřebení vlast. nářadí aj.
Odstavec 9 se zabývá daňově osvobozenými příjmy ze závislé činnosti. Základem daně ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné [[zdravotní pojištění]], které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe.
==Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti==
§ 7 zákona řeší příjmy z [[podnikání]] a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z podnikání jsou
* Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospod. provozované samostatně hospodařícími [[rolník|rolníky]] nebo poplatníky na základě [[živnotenský list|živnostenského listu]].
* Příjmy ze živnosti podle zákonů o živnostenském podnikání.
* Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. příjmy auditorů, advokátů, daň. poradců, lékařů, notářů, právníků.
Řádek 56:
==Výpočet daně z příjmů fyzických osob==
Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se vyčíslí dílčí [[základ daně|základy daně]] dle jednotlivých paragrafů. Jejich součtem vzniká základ daně. Ten je možné očistit o nezdanitelné části a odčitatelné položky. Do této skupiny patří například hodnoty darů, odečet úroků, penzijní připojištění a pojištění, [[životní pojištění]], odborové příspěvky, úhrada za další [[vzdělávání]] nebo náklady na výzkum a vývoj. Následně se spočítá daň, u které se uplatní slevy a daňová zvýhodnění (na poplatníka, manželku, ZTP/P, studium, vyživované dítě atd.).
==Externí odkazy==
| |||