Mir: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 60 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q48604) |
wikifikace |
||
Řádek 518:
3. října 1994 k Miru vycestoval poprvé [[Astronauti ESA|kosmonaut ESA]], Němec [[Ulf Merbold]]. Byl nejen prvním kosmonautem ESA na palubě Miru (první kosmonaut z Evropy na Miru byl Francouz [[Jean-Loup Chrétien]]), ale 11 let před tím také prvním Evropanem na palubě raketoplánu ([[Columbia (raketoplán)|Columbia]] při misi [[STS-9]]). Koncem roku se na Mir v lodi [[Sojuz TM-11]] dostal také první reportér ve vesmíru, osmačtyřicetiletý [[Japonsko|Japonec]] [[Tojohiro Akijama]]. Přinesl si s sebou šest kamer a čtyřicet hodin prázdných filmových pásek.<ref>Přibyl (2001), str. 47.</ref>
14. března 1995 začala spolupráce na Miru mezi Ruskem a Spojenými státy americkými. Ve vesmírné lodi [[Sojuz TM-21]] seděl kromě ruských i americký astronaut [[Norman Thagard]]. Tím se stal prvním americkým kosmonautem, který letěl v ruské vesmírné lodi.<ref name="AKB" /> Start Sojuzu způsobil na rampě problémy, které vyústily v menší požár. Dne 29. června 1995 v 13:00 UT se s ruskou stanicí Mir spojil první americký [[Space Shuttle|raketoplán]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] při misi [[STS-71]]. S ním se po svém 115denním letu ve vesmíru vrátil na Zem Norman Thagard. Při odpojení raketoplánu se oddělila i loď Sojuz TM-21, která měla za úkol raketoplán se stanicí fotografovat. Ve chvíli, kdy stanice zůstala bez posádky, však hlavní počítač selhal a spolu s ním i stabilizační a [[orientační systém]]. Kosmonauti po návratu tuto závadu odstranili.
Po několikaleté přestávce ve stavbě Miru se v květnu 1995 ke komplexu připojil modul Spektrum.<ref name="Rudé hvězdy295">Přibyl (1997), str. 295.</ref> Technici však modul vybavili tak, aby v případě, že se první pokus nevydaří, mohl létat samostatně ve vesmíru dalších 90 dní. Modul byl také vybaven čtyřmi solárními panely.
| |||