Velkokníže: Porovnání verzí

Titul '''velkokníže''' (rus. ''Великий Князь - velikij kňaz'') nosili

* knížata [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] až do ztráty vlády [[Vladimirsko-Suzdalská Rus|Vladimirsko-Suzdalské Rusi]] roku [[1169]] resp. až do nadvlády Mongoly roku [[1240]]

** poté mongolsko-tatarští [[chán]]ové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému vazalskému[[vazal]]skému knížeti (např. roku [[1252]] [[Alexandr Jaroslavič Něvskij|Alexandru Něvskému]] z Novgorodu[[Novgorod]]u, roku [[1264]] [[Jaroslav III. Jaroslavovič|Jaroslavu III.]] či roku 1331 [[Ivan Kalita|Ivanu I. Kalitovi]] Moskevskému)

* od roku [[1331]] knížata [[Velkoknížectví moskevské]]ho a ruským '''[[car]]ům'''

* panovníci [[Litva|Litvy]] v letech [[1203]]-[[1795]], viz [[Litevské velkoknížectví|Velkoknížectví litevské]]

V [[Angličtina|anglickém]] a [[Francouzština|francouzském jazyce]] byli také [[Rusko|ruští]] carští princové a princezny, od [[18. století]] až do svržení carství roku [[1917]] označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), překládáno poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato [[velkovévoda|velkovévoda/velkovévodkyně]], či angl. [[:en:Grand Duke|Grand Duke]]) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse".

* '''Kníže moskevský''' byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským [[velkochán]]em. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul ''Kníže moskevský'' resp. '''Kníže z Moskvy''', jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi [[Michel Ney|Michelu Neyovi]] v souvislosti s [[Bitva u Borodina|bitvou u Borodina]]. Francouzi označují tuto bitvu jako ''bitvu u Moskvy'' resp. jako ''bitvu o Moskvu'' (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí [[Moskva|Moskvy]]. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye vytvořen tento titul vytvořen, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo [[Ruské impérium|Rusku]]. Během [[Druhé císařství|Druhého francouzského císařství]] nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk.

* V [[Rusko|Rusku]] od [[18. století]] - v době absolutismu se tituly "velkokníže" (''«Великий Князь»'') a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského ui ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v ''"Nařízení o imperátorské rodině"'' cara [[Pavel I. (car)|Pavla I.]] z [[5. duben|5. dubna]] [[1797]]. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo "kníže" (angl. '''prince'', špam. ''príncipe'', něm. ''Prinz'' ap.]. Titul ''velkokníže'' dával jeho držiteli formální právo být jedním z [[pretendent]]ů na [[trůn]]u [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články ''"Nařízení"'', stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem ''"Vaše imperátorská výsosti" («Ваше императорское высочество»)''. Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): ''"Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora."'' (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra III.]], vydanémuvydaného s cílem omezit počet osob nosících tento titul (a snížit tak náklady zatěžující státní pokladnu, neboť s titulem byly spojeny nemalé finanční požitky), mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další obdrželinosili titul ''kníže imperátorské krve''.