Karen Blixenová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 40:
== Život ==
Karen Dinesen se narodila v [[Rungsted|Rungstedu]] v severním [[Sjaeland|Sjaelandu]] jako druhá dcera spisovatele a kapitána Vilhelma a [[Ingeborg Dinesen]] rozené [[Westenholz|Westenholzová]]. Karen Blixenová se po celý život se nechtěla smířit s konvenčními představami své rodiny o postavení ženy. Původně si chtěla zvolit dráhu profesionální výtvarnice (studovala na výtvarné akademii), pokoušela se také o literární tvorbu a pod pseudonymem [[Osceola]] uveřejnila časopisecky dvě novely.
Roku [[1914]] se provdala za svého švédského bratrance [[baron Bror Blixen-Fineca|barona Brora Blixena-Fineca]] a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko [[Nairobi]] v [[Keňa|Keni]]. Manželství však ztroskotalo, farma zkrachovala a po smrti svého anglického přítele [[Denis Finch Hatton|Denise Finch Hattona]] se Blixenová nemocná a téměř bez prostředků vrátila do [[Dánsko|Dánska]], kde pak v rodném [[Rungsted|Rungstedu]] severně od [[Kodaň|Kodaně]] žila po zbytek života.
 
V průběhu let, která trávila v [[Afrika|Africe]] pokračovala v literárních pokusech a vydala časopisecky loutkovou komedii [[Sandhedens haevn]] ([[1926]], Jak se pravda pomstila). Prosadila se však až anglicky psanou a v [[USA]] velmi úspěšnou sbírkou [[novela|novel]] [[Seven Gothic Tales]] ([[1934]]), kterou sama přeložila do dánštiny jako "Syv fantastiske fortaellinger" ([[1935]], sedm"Sedm fantastických příběhu"). Anglická verze vyšla pod autorským pseudonymem [[Isaak Dinesen]], stejně jako další anglicky psaná díla Blixenové. Všechny její dánské knihy vyšly pod jejím vlastním jménem, většinou v jejím vlastním překladu do [[dánština|dánštiny]].
Léta strávená v [[Afrika|Africe]] jsou inspirací polofiktivní a polovzpomínkové knihy "Out of Africa" – Min afrikanske farm ([[1937]] – Africká farma, č. [[1948]], [[Vzpomínky na Afriku]], č.[[1992]]). Úspěch prvních dvou knih zbavil Blixenovou existenčních starostí, stejně jako dlouhodobé onemocnění ji ale i tvorba stála mnoho sil a tak další díla přicházela s delšími přestávkami.<ref>ČERNÍK, Zbyněk a kolektiv autorů. Slovník severských spisovatelů: dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. 1. vyd. Praha: Libri, 1998, s. 103-105. ISBN 80-85983-21-4.</ref>
 
== Dílo ==
TěžištěBlixenová dílapsala Karen[[Dánština|dánsky]] Blixenovéi [[Angličtina|anglicky]]. Těžiště jejího díla je v útvaru dlouhé [[povídka|povídky]]. Děj většiny v z nich se odehrává v období od pol. [[18. století]] do pol. [[19. století]], hrdiny jsou většinou postavy z vyšších společenských kruhů nebo naopak archetypální, sociálně nezařazení představitelé „duchovní aristokracie“, a jejich společným rysem je protinaturalistická vypravěčská technika s důrazem na osobu autoru, respektive vypravěče, vyznačujícího se až božskou všemocností ve vztahu k literárním postavám (oblíbeným motivem Blixenové jsou loutky).
Blixenová psala [[Dánština|dánsky]] i [[Angličtina|anglicky]]. Část svého života strávila v [[Keňa|Keni]] a své zkušenosti z [[Afrika|Afriky]] také literárně ztvárnila. Vše započalo roku 1914, kdy se s manželem přestěhovali do keňské britské kolonie a pěstovali tam kávu. Karen se po několika letech vrátila zpět do Dánska, na keňskou plantáž se už nikdy nevrátila. Podle jejích autobiografických knih byl v roce [[1985]] natočen [[oscar]]ový film [[Vzpomínky na Afriku]] s [[Meryl Streepová|Meryl Streepovou]] a [[Robert Redford|Robertem Redfordem]] v hlavních rolích.
V souladu s dobovou lokalizací děje charakterizuje [[novela |novely]] i lehce archaizovaný a vysoce formalizovaný jazyk. Mezní situací příběhů Karen Blixen je obvykle chvíle existencionálního osudového rozhodování (v tom se autorka jeví jako dědička a pokračovatelka [[Søren Kierkegaard|Sørena Kierkegaarda]]). Pronikavá autorská ironie, jež na sebe někdy bere podobu [[dekadence|dekadentní]], stylizované a na odiv stavěné cyničnosti, brání přehnanému patetizování. Snahu o zobecnění a širší psychologickou platnost příběhů podtrhují všudypřítomné vazby s dědictvím kulturního světa evropského i mimoevropského, v němž se postavy Blixenové pohybují. Pod pláštěm historických převleků skrývá Blixenová vysoce kritický postoj k měšťáckým hodnotám a úzkoprsé morálce.
Moderní [[feminismus|feministická]] kritika rovněž upozorňuje, že nositelem síly a energie jsou u Blixenové často ženské postavy, zatímco muži mívají spíše sklon ke slabošství.<ref>ČERNÍK, Zbyněk a kolektiv autorů. Slovník severských spisovatelů: dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. 1. vyd. Praha: Libri, 1998, s. 103-105. ISBN 80-85983-21-4.</ref>
 
== Film ==
Těžiště díla Karen Blixenové je v útvaru dlouhé povídky. Děj většiny v z nich se odehrává v období od pol. 18. století do pol. 19. století, hrdiny jsou většinou postavy z vyšších společenských kruhů nebo naopak archetypální, sociálně nezařazení představitelé „duchovní aristokracie“, a jejich společným rysem je protinaturalistická vypravěčská technika s důrazem na osobu autoru, respektive vypravěče, vyznačujícího se až božskou všemocností ve vztahu k literárním postavám (oblíbeným motivem Blixenové jsou loutky).
Podle jejích autobiografických knih byl v roce [[1985]] natočen [[oscar]]ový film [[Vzpomínky na Afriku]] s [[Meryl Streepová|Meryl Streepovou]] a [[Robert Redford|Robertem Redfordem]] v hlavních rolích.
V souladu s dobovou lokalizací děje charakterizuje novela novely i lehce archaizovaný a vysoce formalizovaný jazyk. Mezní situací příběhů Karen Blixen je obvykle chvíle existencionálního osudového rozhodování (v tom se autorka jeví jako dědička a pokračovatelka Sørena Kierkegaarda). Pronikavá autorská ironie, jež na sebe někdy bere podobu dekadentní, stylizované a na odiv stavěné cyničnosti, brání přehnanému patetizování. Snahu o zobecnění a širší psychologickou platnost příběhů podtrhují všudypřítomné vazby s dědictvím kulturního světa evropského i mimoevropského, v němž se postavy Blixenové pohybují. Pod pláštěm historických převleků skrývá Blixenová vysoce kritický postoj k měšťáckým hodnotám a úzkoprsé morálce.
Moderní feministická kritika rovněž upozorňuje, že nositelem síly a energie jsou u Blixenové často ženské postavy, zatímco muži mívají spíše sklon ke slabošství.
 
== České překlady ==