Karlovci: Porovnání verzí

Po abdikaci [[Karel III. Tlustý|Karla III. Tlustého]] (syna [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]]) roku [[887]] a oslabení rodu se na dílčí královské trůny dostávají příslušníci franské aristokracie, obvykle s Karlovci spříznění Bosovci, [[Robertovci]], [[Welfové]]. Posledním císařem z dynastie Karlovců byl [[Arnulf Korutanský]]. V roce [[911]] vymřeli Karlovci v říši východofranské ([[Ludvík IV. Dítě|Ludvíkem IV. Dítětem]]). V říši západofranské se Karlovci v domácích bojích a rozvoji feudálních řádů nebyli schopni prosadit tak obratně jako Robertovci – Kapetovci. Po Karlu III. se vlády dočasně zmocnili Robertovci a po nich Bosovci. Protože moc Kapetovců nebyla ještě dost autoritativní, obnovili sami [[Kapetovci]] (Hugo Veliký) vládu Karlovců povoláním [[Ludvík IV. Francouzský|Ludvíka IV. Zámořského]] z [[Anglie]]. Ten upevnil svou moc sňatkem s Gerberou[[Gerberga Saská|Gerbergou]], sestrou [[Ota I. Veliký|Oty I. Velikého]]. Jejich starší syn [[Lothar I. Francouzský|Lothar]] se stal králem a mladší Karel vévodou dolnotrinským. Po smrti krále Lothara záhy zemřel bez potomků jeho syn [[Ludvík V. Francouzský|Ludvík V.]] (roku 987). Na trůn byl povznesen [[Hugo Kapet]], který odrazil nároky posledních Karlovců. Ti vymřeli po meči synem vévody Karla vévodou dolnotrinským Otou (roku 1012) a nelegitimním synem krále Lothara arcibiskupem remešským Arnulfem (roku 1021).