Podobojí: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 8 lety
m
tzpo
m (tzpo)
 
== Historie ==
Praxe přijímání byla běžná pro [[Laik|laiky]] i [[Duchovenstvo|klérus]] až do [[14. století]] a to jak v [[katolická církev|katolické církvi]], tak v [[Pravoslaví|církvi východní]], kde je běžné do současnosti. Ve [[14. století]] ale došlo u latinské církve ke změně a přijímání z kalicha bylo vyhrazeno pouze duchovním. Není jasné, kdy a jakým způsobem se tato změna udála, ani jaký právním prostředkem (Papežskou bulou,...) byla ošetřena. Existují teorie o příčínáchpříčinách této změny, například snaha zabránit šíření [[Epidemie]] [[Mor|moru]] a jiných nemocí v rámci právě ve 14. století probíhající [[Černá smrt|černé smrti]].
 
=== Husitství ===
Obnovení přijímá pod obojí pro laiky se stalo jedním ze základních pojících názorů [[Husitství]], samotný [[Mistr Jan Hus]] původně přijímání pod obojí neprosazoval, myšlenka vznikla mezi jeho následovníky v Praze, až když byl na [[Koncil v Kostnici|koncilu v Kostnici]] a vyjádřil se, že principielněprincipiálně není proti, ale že je nutné pro laické přijímání pod obojí získat souhlas koncilu. K prvnímu obnovenému laickému přijímání došlo na popud Jakoubka ze Stříbra v [[Kostel svatého Martina ve zdi|kostele sv. Martina ve zdi]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] roku [[1414]].
 
Samotné přijímání pod obojí se stalo roku [[1420]] jedním ze [[Čtyři artikuly pražské|čtyř artikulů pražských]], které většina husitů přijala jako svůj program na sněmu v [[Čáslav|Čáslavi]] roku [[1421]]. Jako takové bylo laické přijímání pod obojí prosazeno do [[Basilejská kompaktáta|basilejských kompaktát]] mezi husity a [[Basilejský koncil|koncilem v Basileji]]. Od přijetí kompaktát byli husité, kteří je přijali, označování jako kališníci, nebo polatinštěně utraquisté, tedy ti, co přijímají pod obojí.