Eskalátory v pražském metru: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Veřejná schodiště v Praze za použití HotCat |
m přidána šablona {{Portály}} za použití AWB |
||
Řádek 4:
== Historie ==
V Praze se eskalátory objevily dříve než metro. Dřevěné eskalátory fungovaly v letech 1926–1935 v trase bývalé [[Lanová dráha na Letnou|lanové dráhy na Letnou]], a 19. března 1939 byl otevřen moderní obchodní dům [[Bílá labuť]] společnosti [[Brouk a Babka]], jehož eskalátory byly dlouho jedinými v Praze. V letech 1967–1968 byl vybudován a 2. prosince 1968 otevřen podchod pod středem [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]], který se o 10 let později stal podchodem metra, avšak od počátku byl vybaven německými eskalátory [[Otis]] a [[Jugoslávie|jugoslávskými]] eskalátory [[Radnik]].
Česká vláda rozhodnutím č. 22 z 18. února 1970 stanovila, že vývoj eskalátorů pro pražské metro bude jako státní vývojový úkol financován z prostředků na výstavbu prvního úseku metra. Smlouvu o vývoji uzavřel Dopravní podnik-Metro s IVTAS, generální ředitelství Chrudim, což byl smluvní mezičlánek k národnímu podniku [[Transporta Chrudim]], který byl vývojem fakticky pověřen. Pohyblivá madla vyvíjel podnik SHR Krušnohorské strojírny, závod 02 gumárna Teplice. V Chrudimi byly vyvíjeny dva základní typy: pro přepravní výšku do 7 metrů a pro výšku 7–15 metrů. Prototyp kratší verze měl být zkoušen v Chrudimi a prototyp delší verze v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], současně se počítalo s dodávkou dvou eskalátorů o přepravní výšce 6,6 m pro [ČSD] Ostrava v roce 1972. Ve třetím čtvrtletí roku 1970 bylo rozhodnuto, že krátký eskalátor nebude zkoušen v Chrudimi, ale na pražském Václavském náměstí; do ověřovacího provozu byl dán 5. srpna 1971 a 8. a 9. září byly prováděny zkoušky, 28. března 1972 označila prototypová komise vývoj za ukončený, eskalátor pak sloužil ještě řadu let. V Českém Krumlově byl prototyp o přepravní výšce 13,6 metru v oblasti Vyšehradu směrem k nádraží zprovozněn pro veřejnost 25. října 1971, trpěl však častými závadami a od 3. června 1972 byl mimo provoz. Od 24. listopadu do 7. prosince probíhal ověřovací provoz, ale pro havárii byl zastaven, znovu se podařilo několikatýdenní zkušební provoz obnovit až 5. dubna 1973. Úřední zkoušky proběhly 30. května až 3. června 1973. Fotografie ani další informace o osudu tohoto prototypu se nedochovaly, zbytky strojovny se dochovaly dodnes.<ref name=f35>Pavel Fojtík: ''35 let pražského metra – než vyjely eskalátory v pražském metru'', [http://www.dpp.cz/download-file/2338/novy-soubor.pdf DP kontakt 2/2009], str. 23–25</ref>
Řádek 10:
Montáž prvních českých eskalátorů v Praze započala 2. listopadu 1972 ve stanici [[Hlavní nádraží (stanice metra v Praze)|Hlavní nádraží]], která byla rozestavěna již od března 1967. Do zkušebního provozu byly uvedeny 3. září 1973, pak postupně i v dalších stanicích.<ref name=f35 />
U tras metra budovaných za dob socialismu byly kratší [[eskalátor]]y (zejména z [[vestibul]]ů na povrch) české výroby od firmy [[Transporta Chrudim]], delší eskalátory (ze staniční střední lodi do [[vestibul]]u u hlubších stanic tras A a B) [[Sovětský svaz|sovětské]] výroby.
Při rekonstrukcích začaly být eskalátory nahrazovány modernějšími od jiných výrobců, jedním z prvních byly pohyblivé schody od firmy [[Thyssen]] ve stanici [[Můstek (stanice metra v Praze)|Můstek]] na trase A, později též od firmy [[OTIS]] ([[19. srpen|19. srpna]] až [[20. prosinec|20. prosince]] [[1993]] výměna ve stanici [[Muzeum (stanice metra v Praze)|Muzeum]] C, od [[3. listopad]]u [[1995]] výměna ve stanici [[Hradčanská (stanice metra v Praze)|Hradčanská]], od [[28. červen|28. června]] [[1997]] do [[2. březen|2. března]] [[1998]] výměna ve stanici [[Staroměstská (stanice metra v Praze)|Staroměstská]] v rámci rekonstrukce stanice).
Rychlost eskalátorů bývá v rozmezí 0,27 až 0,55 m/s.<ref name=suchan>Václav Suchan: ''Schody a výtah v jednom'' (Blesk, 1. 7. 2006, seriál Jak funguje… eskalátor)</ref>, avšak v současné době byly uplatněny na rychlost pohyblivých schodů evropské normy, kvůli kterým nové schody musely být pomalejší. Někteří cestující proto výměnou nebyli nadšeni, protože při hloubce některých stanic bylo zdržení již znatelné. Původní rychlost ruských eskalátorů v Praze byla podle mluvčí Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. 0,9 m/s, podle radního [[Radovan Šteiner|Radovana Šteinera]] a podle Novinek.cz dokonce 2,5 m/s.<ref name="holy1">Tomáš Holý: ''[http://www.novinky.cz/ekonomika/172679-eskalatory-v-metru-jsou-moc-rychle-bruselsti-urednici-je-zpomaluji.html Eskalátory v metru jsou moc rychlé, bruselští úředníci je výrazně zpomalují]'', Novinky.cz, Právo, 2. 7. 2009, strana 1, [http://www.zsptd.cz/2009/07/02/eskalatory-v-metru-jsou-moc-rychle-bruselsti-urednici-je-vyrazne-zpomaluji/ on line na webu Zlínský spolek přátel trolejbusové dopravy, o. s.]</ref><ref name=denik>Lukáš Marek: [http://www.denik.cz/z_domova/prazske-metro-instaluje-20090703.html Pražské metro instaluje pomalejší eskalátory], Deník.cz, 3. 7. 2009</ref> Podle Deníku.cz stanovuje nařízení EU maximální rychlost na 0,75 m/s,<ref name=denik /> podle Novinek.cz 0,7 m/s. Doba jízdy po nejdelším eskalátoru, ve stanici Náměstí Míru, tak činí 2:20 minuty.<ref name="holy1" />
== Zřizování eskalátorů ==
[[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] se řídí vodítkem, že eskalátor jako alternativu k pevnému schodišti zřizuje pro cestu nahoru tam, kde rozdíl výšek je více než 5 metrů, a pro cestu dolů tam, kde výškový rozdíl je více než 7 metrů.
<ref name=Baier>Viktor Baier: ''Pohyblivé schody neboli eskalátory.'' [http://www.dpp.cz/files/imgs/DP_Kontakt332/2008/01-leden/Kontakt01_08.pdf DP kontakt 1/2008], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 10–11</ref>
Začátkem roku 2008 mělo pražské metro celkem 233 přepravních ramen eskalátorů.<ref name=Baier /> Náklady na provoz, údržbu a obnovu činí přes 100 milionů korun ročně.
Nejdelší eskalátory jsou ve stanici [[Náměstí Míru (stanice metra v Praze)|Náměstí Míru]] (délka 87,1 m, přepravní výška 43 metrů
| příjmení = Škorpil
| jméno = Pavel
Řádek 30:
| místo = Praha
| rok = 1992
| strany = 124, 126
| edice = Pragensia
}}
Řádek 36:
== Chůze po eskalátorech ==
[[
[[
V městském [[přepravní řád|přepravním řádu]] byla již od počátků po sovětském vzoru zakotvena zásada, že cestující mají stát při pravé straně schodů a po levé straně schodů lze procházet. Někteří pracovníci Dopravního podniku však propagovali názor, že stáním převážně po jedné straně se schody nadměrně opotřebovávají.<ref name=Baier /> Pokyn ke stání po pravé straně postupně vymizel ze zveřejněných výňatků z přepravního řádu a zůstal jen na nepříliš jednoznačném vyobrazení červených a zelených šipek na piktogramech nad schody, doplněných slovním nápisem „Neběhejte!“. Ačkoliv běhání po pohyblivých schodech bylo zakázáno vždy, někteří cestující tento pokyn chápali jako úplný zákaz chůze po nich.
▲[[Image:Praha, Jinonice,stanice metra, eskalátorový tunel.JPG|thumb|Eskalátory ve stanici [[Jinonice (stanice metra v Praze)|Jinonice]]]]
▲[[Image:Praha, Nové Město, Stanice metra I. P. Pavlova, rekonstrukce eskalátorů.JPG|thumb|Eskalátor při rekonstrukci, zde ve [[I. P. Pavlova (stanice metra v Praze)|stanici I. P. Pavlova]]]]
▲V městském [[přepravní řád|přepravním řádu]] byla již od počátků po sovětském vzoru zakotvena zásada, že cestující mají stát při pravé straně schodů a po levé straně schodů lze procházet. Někteří pracovníci Dopravního podniku však propagovali názor, že stáním převážně po jedné straně se schody nadměrně opotřebovávají.<ref name=Baier /> Pokyn ke stání po pravé straně postupně vymizel ze zveřejněných výňatků z přepravního řádu a zůstal jen na nepříliš jednoznačném vyobrazení červených a zelených šipek na piktogramech nad schody, doplněných slovním nápisem „Neběhejte!“. Ačkoliv běhání po pohyblivých schodech bylo zakázáno vždy, někteří cestující tento pokyn chápali jako úplný zákaz chůze po nich.
Nyní čl. 7 odst. 13 Smluvních přepravních podmínek stanoví: ''„Na pohyblivých schodech v metru je cestující povinen přidržovat se pohyblivého madla a stát ve směru pohybu schodů. Na stupně schodů, pohyblivá madla a balustrády je zakázáno pokládat jakékoli předměty. Chůze po pohyblivých schodech je povolena jen ve směru jejich pohybu, pokud to dovoluje obsazení schodů a nedojde k ohrožení bezpečnosti jiných osob. Chůzi po zastavených pohyblivých schodech může povolit v mimořádných případech pověřený zaměstnanec dopravce.“'' Není stanoveno, na které straně schodů se smí stát nebo procházet.
== Nehody ==
Eskalátory v metru nebo na nádražích, na rozdíl například od eskalátorů v obchodních domech, jsou tzv. [[určené technické zařízení|určenými technickými zařízeními]] podle [[Zákon o dráhách|Zákona o dráhách]],
Na eskalátorech dochází, vzhledem k množství přepravovaných cestujících, také k četným nehodám, například pádům osob na eskalátoru, občas i k zachycení částí oděvu nebo těla pásem schodů nebo pohyblivým madlem. Příčinami pádů bývají ztráta rovnováhy, špatná manipulace se zavazadly a kočárky, jízda pod vlivem omamných látek nebo sražení jinou osobou.<ref name=nevyhosteny />
Řádek 60 ⟶ 59:
* Viktor Baier: ''Pohyblivé schody neboli eskalátory.'' [http://www.dpp.cz/files/imgs/DP_Kontakt332/2008/01-leden/Kontakt01_08.pdf DP kontakt 1/2008], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 10–11
* Pavel Fojtík: ''35 let pražského metra – než vyjely eskalátory v pražském metru'', [http://www.dpp.cz/download-file/2338/novy-soubor.pdf DP kontakt 2/2009], str. 23–25
{{Portály|Metro|Praha}}
[[Kategorie:Metro v Praze]]
| |||