Edesské hrabství: Porovnání verzí

'''Edesské hrabství''' bylo jedním z [[křižácké státy|křižáckých států]], založenýzaloženým během [[první křížová výprava|první křížové výpravy]] v [[Şanlıurfa|Edesse]], městě s [[Starověk|antickou]] [[historie|historií]] a dlouhou [[křesťanství|křesťanskou]] tradicí. Hrabství Edessa se lišilo od ostatních [[křižácké státy|křižáckých států]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]], a to tím, že bylo vnitrozemnskévnitrozemské, bylo vzdálené od ostatních křižáckých držav a bylo okleštěné [[muslim]]ským územím. Polovina jeho území, včetně hlavního města, se nacházela na východ od [[Eufrat]]u. Západní polovina hrabství byla správně a vojensky kontrolována z pevnosti [[Turbessel]].

Roku [[1097]] [[Balduin I. Jeruzalémský|Balduin z Boulogne]] opustil se svým vojskem hlavní voj, který zatím táhl na jih na [[Antiochie|Antiochii]] a [[Jeruzalém]]. Odešel nejprve do [[Kilíkie]], poté na východ do [[Şanlıurfa|Edessy]]. Tady přesvědčil (či spíše donutil) zdejšího [[řecko|řeckého]] vládce [[Thoros z Edessy|Thorose z Edessy]], aby ho [[adopce|adoptoval]] a určil svým nástupcem. [[Thoros Z Edessy|Thoros]] se hlásil k řeckému [[pravoslaví]], kvůli čemuž nebyl oblíben zdejším [[arméni|arménským]] obyvatelstvem, vyznávajícím [[monofyzitismus]]. [[Thoros Z Edessy|Thoros]] byl krátce po přijetí Balduina zavražděn, ačkoliv není zcela jisté, jestli s tím měl tenkrát Balduin cokoliv společného. V každém případě byl teď Balduin samostatným vládcem. Přijal titul, na který byl zvyklý z [[Francie]] - [[hrabě]].

Balduin II. (Balduin Le Bourg) se rychle zapojil do událostí v [[Sýrie|Sýrii]] a [[Antiochie|Antiochii]]. V roce [[1103]] pomohl [[Bohemund z Tarentu|Bohemundovi I. z Antiochie]] dostat výkupné od tureckého rodu [[Danišmendovci|Danišmendovců]] a o rok později společně s Bohemundem zaútočili na [[Byzantská říše|byzantská]] teritoria v [[Kilíkie|Kilíkii]]. Později v roce [[1104]] turecký vládce [[Mosul]]u zaútočil na edesské hrabství a v [[bitva u Harránu|bitvě u Harránu]] Balduina II. a Joscelina porazil a oba je zajal. Bohemundův synovec Tankred se stal regentem hrabství a vládl se zdejším guvernérem [[Richard ze Salerna|Richardem ze Salerna]]. Roku [[1108]] byli Joscelin a Balduin II. za výkupné propuštěni a Balduin II. začal neprodleně bojovat o znovuzískání svého města, kde se mezitím pohodlně usadil Tankred a k předání vlády Balduinovi se vůbec neměl. Tankred byl však nakonec poražen za pomoci několika zdejších [[emír]]ů, kteří Balduinovi vypomohli.

V roce [[1110]] dobyl země na východ od [[Eufrat]]u [[Maudúd z Mosulu]], nicméně stejně jako i útoky předtím nebyl ani tento následován tažením přímo na Edessu.

V roce [[1118]] zemřel [[Jeruzalémsé království|jeruzalémský král]] [[Balduin I. Jeruzalémský|Balduin I.]] a na jeho místo nastoupil jeho synovec, edesský hrabě Balduin II., jako Balduin II. Jeruzalémský. Ačkoliv se objevovala tvrzení, že právoplatný nástupce je Balduinův starší bratr [[Eustach III. z Boulogne|Eustach z Boulogne]], ten byl však ve [[Francie|Francii]] a o královský titul nestál. [[Şanlıurfa|Edessa]] byla o rok později předána Joscelinovi, který byl roku [[1122]] znovu zajat a uvězněn. Balduina II., který se pokusil svého soukmenovce osvobodit, čekal stejný osud - porážka a vězení. [[Jeruzalém]] se octl bez krále. Nicméně roku [[1123]] se Joscelinovi podařilo svým věznitelům uprchnout a Balduina II. osvobodit následujícího roku osvobodit.

V roce [[1131]] Joscelin padl v bitvě a jeho místo zaujal jeho syn, [[Joscelin II. z Edessy]]. V té době ovšem [[muslim]]ský vládce [[Zengí]] sjednotil turecká centra [[Aleppo]] a [[Mosul]] a začal ohrožovat Edessu. Zatím se Joscelin II. snažil zabezpečit svou zemi a žádal o pomoc [[Antiochijské knížectví]] a [[Tripolské hrabství|hrabství Tripolis]], kde byl ovšem odmítnut. Zengí město roku [[1144]] oblehl a o Vánocích téhož roku jej dobyl. Joscelin II. vládl dál na západě, také se mu podařilo využít Zengího smrtsmrti v září [[1146]] k znovudobytí Edessy. Město však dlouho neudržel, ještě v listopadu 1146 bylo ztraceno a Joscelinovi se podařilo zachránit holý život. V roce [[1150]] byl Joscelin II. zajat Zengího synem [[Núr ad-Dín]]em a vězněn v [[Aleppo|Aleppu]] až do své smrti celých devět let. Joscelinova žena poté prodala pevnost [[Turbessel]] a odjela i s rodinou do [[Jeruzalém]]a. Území opuštěného panství byla rozdělena mezi Núr ad-Dína a [[Rúmský sultanát|ikonyjského sultána]]. Hrabství Edessa bylo prvním [[křižácké státy|státem]] založeným [[Křížové výpravy|křižáky]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]], a také prvním, který byl ztracen. Pád města zpět do rukou [[muslim]]ů měl za následek [[druhá křížová výprava|druhou křížovou výpravu]].