|
'''[[zájmeno|Zájmena]] v [[Čeština|češtině]]'''
== Přehled zájmen a skloňování ==
Skloňování zájmen je poměrně komplikované, některá se skloňují podle vzorů přídavných jmen, některá jsou nepravidelná. Zájmena se podle významu dělí na:
*osobní – ''personální''
*přivlastňovací – ''posesivní''
*ukazovací – ''demonstrativní''
*tázací – ''interogativní''
*vztažná – ''relativní''
*neurčitá – ''indefinitní''
*záporná – ''negativní''
Podle toho, jestli svým tvarem určují rod, se dělí na:
*bezrodá - ''já, ty, my, vy, se''
*rodová
=== Osobní zájmena ===
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!colspan="2" rowspan="3"|
!rowspan="3"|1. osoba
!rowspan="3"|2. osoba
!colspan="4"|3.osoba
|-
!colspan="2"|Mužský
!rowspan="2"|Ženský
!rowspan="2"|Střední
|-
!životný
!neživotný
|-
!rowspan="6"|J. č.
!1. [[Nominativ]]
|já
|ty
|colspan="2"|on
|ona
|ono
|-
!2. [[Genitiv]]
|mne, mě
|tebe, tě
|colspan=2 |jeho, ho, jej<br />něho, něj
|jí<br />ní
|jeho, ho, jej<br />něho, něj
|-
!3. [[Dativ]]
|mně, mi
|tobě, ti
|colspan=2 |jemu, mu<br />němu
|jí<br />ní
|jemu, mu<br />němu
|-
!4. [[Akuzativ]]
|mne, mě
|tebe, tě
|ho, jej<br />něho, něj
|jeho, ho, jej<br />něho, něj
|ji<br />ni
|je, ho, jej<br />ně, něj
|-
!6. [[Lokál]]
|mně
|tobě
|colspan=2 |něm
|ní
|něm
|-
!7. [[Instrumentál]]
|mnou
|tebou
|colspan=2 |jím<br />ním
|jí<br />ní
|jím<br />ním
|-
!rowspan="6"|Mn. č.
!1. Nominativ
|my
|vy
|oni
|ony
|ony
|ona
|-
!2. Genitiv
|nás
|vás
|colspan=4 |jich<br />nich
|-
!3. Dativ
|nám
|vám
|colspan=4 |jim<br />nim
|-
!4. Akuzativ
|nás
|vás
|colspan=4 |je<br />ně
|-
!6. Lokál
|nás
|vás
|colspan=2 |jich<br />nich
|nich
|jich<br />nich
|-
!7. Instrumentál
|námi
|vámi
|colspan=4 |jimi<br />nimi
|}
V některých pádech jsou možné krátké tvary, které se však nemohou pojit s předložkami. Tyto tvary jsou [[přízvuk|nepřízvučné]], tvoří příklonky k předchozímu slovu, nemohou tedy stát na začátku věty. Příklady:
:''Nedávej '''mi''' to.''
:'''''Mně''' to nedávej.'' (důraz na ''mně'')
:''Přijď '''ke mně'''.''
Ve 3. osobě se tvary začínající j- používají bez předložek, zatímco tvary začínající n- se pojí s předložkami:
:''Ukaž '''mu''' to.'' nebo ''Ukaž to '''jemu'''.'' (důraz na ''jemu'')
:''Přišla '''k němu'''.''
Akuzativní tvary ''jej'' (on), ''je, ně'' (ono) se dnes považují za knižní.
'''Zvratné osobní zájmeno'''
Používá se, pokud je [[podmět]] a [[předmět]] totožný. Toto zájmeno nemá tvar pro nominativ a používá se pro všechny osoby v obou číslech.
{|class=wikitable
|-
!1. Nominativ
| ----
|-
!2. Genitiv
|sebe
|-
!3. Dativ
|sobě, si
|-
!4. Akuzativ
|sebe, se
|-
!6. Lokál
|sobě
|-
!7. Instrumentál
|sebou
|}
Příklad:
:''Vidím '''se (sebe)''' v zrcadle.''
Krátké tvary ''se'' a ''si'' jsou též součástí zvratných [[sloveso|sloves]]:
:''Posaď se.''/''Sedni si.''
=== Přivlastňovací zájmena ===
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!
!
!Mužský<br />životný
!Mužský<br />neživotný
!Ženský
!Střední
|-
!rowspan="6"|J. č.
!1. Nominativ
|colspan=2|můj<br />tvůj
|moje, má<br />tvoje, tvá
|moje, mé<br />tvoje, tvé
|-
!2. Genitiv
|colspan=2|mého<br />tvého
|mé (mojí hovor.)<br />tvé (tvojí hovor.)
|mého<br />tvého
|-
!3. Dativ
|colspan=2|mému<br />tvému
|mé (mojí hovor.)<br />tvé (tvojí hovor.)
|mému<br />tvému
|-
!4. Akuzativ
|mého<br />tvého
|můj<br />tvůj
|moji, mou<br />tvoji, tvou
|moje, mé<br />tvoje, tvé
|-
!6. Lokál
|colspan=2|mém<br />tvém
|mé (mojí hovor.)<br />tvé (tvojí hovor.)
|mém<br />tvém
|-
!7. Instrumentál
|colspan=2|mým<br />tvým
|mou (mojí hovor.)<br />tvou (tvojí hovor.)
|mým<br />tvým
|-
!rowspan="6"|Mn. č.
!1. Nominativ
|moji, mí<br />tvoji, tví
|colspan=2|moje, mé<br />tvoje, tvé
|moje, má<br />tvoje, tvá
|-
!2. Genitiv
|colspan=4|mých<br />tvých
|-
!3. Dativ
|colspan=4|mým<br />tvým
|-
!4. Akuzativ
|colspan=3|moje, mé<br />tvoje, tvé
|moje, má<br />tvoje, tvá
|-
!6. Lokál
|colspan=4|mých<br />tvých
|-
!7. Instrumentál
|colspan=4|mými<br />tvými
|}
Pozor, dlouhé tvary rodu ženského "mojí" ve 2., 3., 6. a 7. pádu jsou pouze hovorové.{{Doplňte zdroj}}
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!
!
!Mužský<br />životný
!Mužský<br />neživotný
!Ženský
!Střední
|-
!rowspan="6"|J. č.
!1. Nominativ
|colspan=4|její
|-
!2. Genitiv
|colspan=2|jejího
|její
|jejího
|-
!3. Dativ
|colspan=2|jejímu
|její
|jejímu
|-
!4. Akuzativ
|jejího
|colspan=3|její
|-
!6. Lokál
|colspan=2|jejím
|její
|jejím
|-
!7. Instrumentál
|colspan=2|jejím
|její
|jejím
|-
!rowspan="6"|Mn. č.
!1. Nominativ
|colspan=4|její
|-
!2. Genitiv
|colspan=4|jejích
|-
!3. Dativ
|colspan=4|jejím
|-
!4. Akuzativ
|colspan=4|její
|-
!6. Lokál
|colspan=4|jejích
|-
!7. Instrumentál
|colspan=4|jejími
|}
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!
!
!Mužský<br />životný
!Mužský<br />neživotný
!Ženský
!Střední
|-
!rowspan="6"|J. č.
!1. Nominativ
|colspan=2|náš<br />váš
|colspan=2|naše<br />vaše
|-
!2. Genitiv
|colspan=2|našeho<br />vašeho
|naší<br />vaší
|našeho<br />vašeho
|-
!3. Dativ
|colspan=2|našemu<br />vašemu
|naší<br />vaší
|našemu<br />vašemu
|-
!4. Akuzativ
|našeho<br />vašeho
|náš<br />váš
|naši<br />vaši
|naše<br />vaše
|-
!6. Lokál
|colspan=2|našem<br />vašem
|naší<br />vaší
|našem<br />vašem
|-
!7. Instrumentál
|colspan=2|naším<br />vaším
|naší<br />vaší
|naším<br />vaším
|-
!rowspan="6"|Mn. č.
!1. Nominativ
|naši<br />vaši
|colspan=3|naše<br />vaše
|-
!2. Genitiv
|colspan=4|našich<br />vašich
|-
!3. Dativ
|colspan=4|našim<br />vašim
|-
!4. Akuzativ
|colspan=4|naše<br />vaše
|-
!6. Lokál
|colspan=4|našich<br />vašich
|-
!7. Instrumentál
|colspan=4|našimi<br />vašimi
|}
Zájmeno '''jeho''' a '''jejich''' je nesklonné.
'''Zvratné přivlastňovací zájmeno'''
Používá se, pokud přivlastňujeme [[podmět]]u. Pro všechny osoby je stejné.
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!
!
!Mužský<br />životný
!Mužský<br />neživotný
!Ženský
!Střední
|-
!rowspan="6"|J. č.
!1. Nominativ
|colspan=2|svůj
|svoje, svá
|svoje, své
|-
!2. Genitiv
|colspan=2|svého
|svojí, své
|svého
|-
!3. Dativ
|colspan=2|svému
|svojí, své
|svému
|-
!4. Akuzativ
|svého
|svůj
|svoji, svou
|svoje, své
|-
!6. Lokál
|colspan=2|svém
|svojí, své
|svém
|-
!7. Instrumentál
|colspan=2|svým
|svojí, svou
|svým
|-
!rowspan="6"|Mn. č.
!1. Nominativ
|svoji, sví
|colspan=2|svoje, své
|svoje, svá
|-
!2. Genitiv
|colspan=4|svých
|-
!3. Dativ
|colspan=4|svým
|-
!4. Akuzativ
|colspan=3|svoje, své
|svoje, svá
|-
!6. Lokál
|colspan=4|svých
|-
!7. Instrumentál
|colspan=4|svými
|}
Příklady:
:''Vidím '''svého''' otce.''
:''Vidíš '''svého''' otce.''
Srovnej:
:''On vidí '''svého''' otce.'' (vlastního otce)
:''On vidí '''jeho''' otce.'' (otce někoho jiného)
=== Ukazovací zájmena ===
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!
!
!Mužský<br />životný
!Mužský<br />neživotný
!Ženský
!Střední
|-
!rowspan="6"|J. č.
!1. Nominativ
|colspan=2|ten
|ta
|to
|-
!2. Genitiv
|colspan=2|toho
|té
|toho
|-
!3. Dativ
|colspan=2|tomu
|té
|tomu
|-
!4. Akuzativ
|toho
|ten
|tu
|to
|-
!6. Lokál
|colspan=2|tom
|té
|tom
|-
!7. Instrumentál
|colspan=2|tím
|tou
|tím
|-
!rowspan="6"|Mn. č.
!1. Nominativ
|ti
|colspan=2|ty
|ta
|-
!2. Genitiv
|colspan=4|těch
|-
!3. Dativ
|colspan=4|těm
|-
!4. Akuzativ
|colspan=3|ty
|ta
|-
!6. Lokál
|colspan=4|těch
|-
!7. Instrumentál
|colspan=4|těmi
|}
'''Tento, tato, toto''' a '''tamten, tamta, tamto''' se skloňují jako ''ten'' + '''to''' (''tento, tohoto, tomuto'' …), resp. '''tam''' + ''ten'' (''tamten, tamtoho, tamtomu'' …), resp. '''ten''' + ''hle'' (''tenhle, tohohle, tomuhle''), u nespisovného '''tenhleten''' se skloňuje první i poslední část (''tenhleten, tohohletoho, tomuhletomu'').<br />'''Onen, ona, ono''' (nezaměňovat s osobními zájmeny) se skloňuje jako ''ten'' (''onen, onoho, onomu'' …; ona, oné, oné, …).
'''To''' se často používá jako osobní zájmeno místo zájmena ''ono'':
:''Dej mi '''to'''.''
Používá se také ve spojení ''„to je/jsou“'', a to bez ohledu na rod a číslo podstatného jména:
:''To je můj přítel.''
:''To jsou mí přátelé.''
=== Adjektivní zájmena ===
Některá ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a záporná zájmena se skloňují zcela podle vzorů přídavných jmen.
'''Takový, jaký, který, nějaký, některý, nijaký, žádný''' se skloňuje jako ''mladý''.
'''Čí, něčí, ničí''' se skloňuje jako ''jarní''.
=== Tázací, vztažná, neurčitá a záporná zájmena substantivního typu ===
{|class=wikitable
|-
!1. Nominativ
|kdo
|co
|-
!2. Genitiv
|koho
|čeho
|-
!3. Dativ
|komu
|čemu
|-
!4. Akuzativ
|koho
|co
|-
!6. Lokál
|kom
|čem
|-
!7. Instrumentál
|kým
|čím
|}
'''Někdo, nikdo''' (''málokdo, sotvakdo, leckdo,'' expresivní ''čertvíkdo, bůhvíkdo'') se skloňuje jako ''kdo'' (''někdo, někoho, někomu, …''). '''Kdopak''' se skloňuje jako '''kdo''' + ''pak'' (''kdopak, kohopak, komupak''...).
'''Něco, nic''' (''máloco, sotvaco''...) se skloňuje jako ''co'' (''něco, něčeho, něčemu, …; nic, ničeho, ničemu, …'').
==== Vztažné zájmeno ''jenž'' ====
{|class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!
!
!Mužský<br />životný
!Mužský<br />neživotný
!Ženský
!Střední
|-
!rowspan="6"|Sg.
!1. Nominativ
|colspan=2|jenž
|colspan=2|jež
|-
!2. Genitiv
|colspan=2|jehož<br />něhož
|jíž<br />níž
|jehož<br />něhož
|-
!3. Dativ
|colspan=2|jemuž<br />němuž
|jíž<br />níž
|jemuž<br />němuž
|-
!4. Akuzativ
|jehož, jejž<br />něhož
|jejž<br />nějž
|již<br />niž
|jež<br />něž
|-
!6. Lokál
|colspan=2|němž
|níž
|němž
|-
!7. Instrumentál
|colspan=2|jímž<br />nímž
|jíž<br />níž
|jímž<br />nímž
|-
!rowspan="6"|Pl.
!1. Nominativ
|již
|colspan=3|jež
|-
!2. Genitiv
|colspan=4|jichž<br />nichž
|-
!3. Dativ
|colspan=4|jimž<br />nimž
|-
!4. Akuzativ
|colspan=4|jež<br />něž
|-
!6. Lokál
|colspan=4|nichž
|-
!7. Instrumentál
|colspan=4|jimiž<br />nimiž
|}
'''Jenž''' není tázací zájmeno, znamená totéž co ''který'' (jako vztažné zájmeno):
:''Vidím muže, '''který'''/'''jenž''' právě přichází.''
== Odkazy ==
| 