Zlatá horečka ve Victorii
Zlatá horečka ve Victorii proběhla v padesátých a šedesátých letech 19. století. Zlato bylo v koloniích na australském území nalezeno už dříve, úřady to však tajily z obavy před hospodářským zhroucením země, která závisela na nucené práci trestanců. V roce 1851 však už byly objevy zlata tak hojné a nálada obyvatel natolik ovlivněná zprávami o zlaté horečce v Kalifornii, že se masovému hledání zlata již nepodařilo zabránit.
.jpg)
Objev zlata editovat
Zlatou horečku ve Viktorii odstartoval 1. července 1851 nález, který učinil James Esmond na potoku Creswick's Creek, o měsíc později objevil zlato u Buninyongu Thomas Hiscock. Nejvýnosnější zlatonosná pole se nacházela v okolí měst Beechworth, Ballarat a Bendigo, na svazích hory Mount Alexander se daly nuggety sbírat ze země. Po vyčerpání prvních nalezišť byly otevřeny doly v Omeo (1855) a Chilternu (1858). Victoria vyhlásila roku 1851 odtržení od Nového Jižního Walesu a do země se hrnuly davy přistěhovalců: počet obyvatel vzrostl během padesátých let ze 77 000 na více než půl milionu, hlavní město Melbourne se stalo za pár let stotisícovým velkoměstem.[1] Většinu zlatokopů tvořili Britové, byli však mezi nimi i Němci, Američané nebo Číňané. Přicházeli převážně mladí muži: podle sčítání z roku 1854 připadali ve Viktorii dva muži na jednu ženu, britská vláda proto začala podporovat usazování celých rodin.
Povstání zlatokopů editovat
V lednu 1852 byl vydán zákon, který dovolil dobývání zlata pouze tomu, kdo zakoupil licenci za tři libry šterlinků měsíčně. To přesahovalo možnosti mnoha zájemců, přibývalo případů těžby načerno a podplácení úředníků, rostla nespokojenost s policií, která nezvládala zajistit pořádek a mnozí zlatokopové byli okradeni o výsledky své práce. Proti poměrům demonstrovalo 11. listopadu 1854 na Bakery Hillu u Ballaratu přes deset tisíc prospektorů, do čela hnutí se postavil Peter Lalor, který 1. prosince zorganizoval pálení licencí, opevnil se se svými stoupenci na návrší Eureka a vztyčil nad ním modrou vlajku s Jižním křížem jako symbol nezávislosti na britské koruně. Armáda povstání 3. prosince násilně potlačila, následovala jednání, jejichž výsledkem bylo zmírnění zlatokopeckých zákonů a udělení volebního práva přistěhovalcům.
Dozvuky editovat
Austrálie byla ve druhé polovině 19. století největším světovým producentem zlata, zdejší drahý kov umožnil britskému impériu splatit zahraniční dluhy. V období let 1851 až 1860 bylo na území Viktorie vytěženo 683,5 tun zlata.[2] V roce 1869 byl v Moliagulu nalezen největší světový nugget všech dob Welcome Stranger, dlouhý přes 60 cm a vážící 72 kg.[3] V té době však už byla k těžbě zlata potřebná mechanizace, kterou si individuální prospektoři nemohli dovolit, což vedlo ke konci zlaté horečky.
Reference editovat
- ↑ http://www.egold.net.au/biogs/EG00006b.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.minerals.org.au [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.
- ↑ Archivovaná kopie. www.discoverychannel.com.au [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26.
Literatura editovat
- BRINKE, Josef: Austrálie. Albatros, Praha 1973, s. 28-31