Zemský okres Saské Švýcarsko
Zemský okres Saské Švýcarsko (česky Landkreis Sächsische Schweiz) byl v letech 1994–2008 zemský okres v německé spolkové zemi Sasko. Okresní úřad sídlil v Pirně.
| Zemský okres Saské Švýcarsko Landkreis Sächsische Schweiz | |
|---|---|
 Pohled z Liliensteinu | |
 znak | |
| Geografie | |
 Poloha zemského okresu Saské Švýcarsko v rámci Saska | |
| Hlavní město | Pirna |
| Status | zemský okres (1994–2008) |
| Souřadnice | 50°58′ s. š., 13°56′ v. d. |
| Rozloha | 887,89 km² |
| Nejvyšší bod | Oelsener Höhe (644 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 137 200 (31. 12. 2007) |
| Hustota zalidnění | 154,5 obyv./km² |
| Jazyk | němčina |
| Národnostní složení | Němci |
| Správa regionu | |
| Stát |  Německo |
| Nadřazený celek |  Sasko |
| Druh celku | zemský okres |
| Podřízené celky | 25 obcí |
| Vznik | 1994 |
| Zemský rada | Michael Geisler (CDU) |
| Sídlo | Zehistaer Straße 9 01796 Pirna |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | SEB |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní poměry editovat
Zemský okres Saské Švýcarsko se nacházel jihovýchodně od zemského hlavního města Drážďany. Na východě a jihu sousedil s českým Ústeckým krajem, na západě se zemským okresem Weißeritzkreis, na severozápadě s Drážďany a na severu se zemskými okresy Kamenz a Budyšín. Jádrem okresu bylo Saské Švýcarsko, na severovýchodě do něj zasahovaly výběžky Lužické hornatiny a na západě část Krušných hor. Středem okresu protékalo Labe. Nejnižším místem okresu byl břeh Labe na hranicích s Drážďany s nadmořskou výškou 109 m, nejvyšším pak Oelsner Höhe se 644 metry nad mořem poblíž Oelsen na jihozápadě okresu v Osterzgebirge.
Hospodářství editovat
Dříve se v Labském údolí v okolí měst Heidenau a Pirna nacházelo mnoho průmyslových podniků, např. závody vyrábějící celulózu a pneumatiky. Tyto závody již neexistují, plochy byly sanovány a přeměněny pro potřeby menších provozů. Poblíž Königsteinu těžil podnik Wismut uran. Těžba byla rovněž zastavena a na dotčených plochách proběhla rekultivace.
Důležitou složkou hospodářství byl i turistický ruch, v němž hrálo důležitou roli i několik lázeňských měst. V Sebnitz se vyráběly umělé květiny a modelové železnice.
Politika editovat
Kvůli nadprůměrným volebním úspěchům (až 26 %) extrémně pravicové strany NPD v saských obecních a zemských volbách se regionu dostávalo negativní publicity.[1] V okrese bylo v roce 1997 založeno skinheadské sdružení „Skinheads Sächsische Schweiz“ (SSS). Jeho členská základna byla v roce 2000 odhadována na přibližně 100 příslušníků. Kvůli svému násilnému charakteru bylo v dubnu 2001 zakázáno zemským ministrem vnitra. Neonacisté zůstali v oblasti i poté velmi aktivní. Jen v letech 2002 až 2004 se odehrálo 930 případů násilí motivovaného pravicovým extremismem, zaměřeného především proti levicové mládeži a cizincům. Úřady byly na tento problém upozorněny v 600 případech.
Doprava editovat
Okresem procházela důležitá mezinárodní dopravní cesta celoevropského významu, Panevropský dopravní koridor č. IV, spojující Skandinávii, Berlín, Drážďany, Prahu, Vídeň/Bratislavu, Jaderské moře/Egejské moře/Černé moře.
Silniční doprava editovat
Mezi Dohnou a německo-českou hranicí na území obce Bad Gottleuba-Berggießhübel se Dálnice A17 (Německo) dotýkala západního okraje okresu. Dokončena byla v prosinci 2006. Na severu se hranic okresu dotýkala spolková silnice 6, podél Labe procházela spolková silnice 172. Dalšími důležitými silnicemi byly spolková silnice 172a a státní silnice 177.
Hraniční přechody do Česka se nacházely v Bad Gottleubě-Berggießhübelu do Petrovic, ve Schmilce u Bad Schandau do Hřenska a v Sebnitz do Dolní Poustevny. Nadto existoval větší počet turistických cest, které překračovaly státní hranic a z Německa do Česka se bylo také možné dostat pomocí přívozu z Reinhardtsdorfu-Schöny do Hřenska.
Železniční doprava editovat
Podél Labe probíhala mezinárodně významná železniční trať Děčín – Dresden-Neustadt, která je částí trati z Berlína do Prahy a na ni navazující regionální trati Sebnitztalbahn a Müglitztalbahn. Obě tyto trati se vyznačují oblouky, stoupáními, tunely a viadukty. Další regionální tratí byla trať Kamenz – Pirna. Nádraží v Bad Schandau bylo jakožto hraniční nádraží zastávkou mezinárodních vlaků.
Letecká doprava editovat
Nejbližším mezinárodním letištěm bylo letiště Drážďany. Areál bezmotorového létání se nalézal v Pirně-Pratzschwitz.
Historie editovat
Okres vznikl reformou okresního zřízení 1. srpna 1994 sloučením okresů Sebnitz a Pirna a svým územním rozsahem se podobal úřednímu hejtmanství Pirna, které existovalo do roku 1952. V létě 2002 bylo těžce zasaženo mnoho měst a obcí povodněmi, nejdříve přítoky Labe, potom vzedmutým Labem.
V souvislosti s krajskou reformou v roce 2008 byl zemský okres Saské Švýcarsko spojen se sousedním západním okresem Weißeritzkreis a vznikl tak zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge). Okresním městem se stala Pirna.
Znak editovat
Na zeleném poli je umístěna stříbrná vlnovka ubíhající shora vpravo směrem doleva dolů. Bílá vlnovka symbolizovala dominantu okresu, Labe, které oblast v době jejího vzniku, s dějinách i hospodářském a kulturním rozvoji poznamenal víc, než cokoliv jiného. Labe bylo hlavní zeměpisným usměrňovatelem lidových a kulturních pohybů, stejně jako odrazovým můstkem pro osidlování oblasti a dopravu. Labe též bylo zdrojem práce pro mnoho místních řemesel. Na druhou stranu pak Labe představuje symbol pro nejrůznější spojení s vnějším světem. Zelená plocha měla vyjadřovat význam lesů pro rozvoj oblasti, dále pak rekreační charakter oblasti, stejně jako skutečnost, že přibližně 62 % okresu je chráněno kvůli své krajinné hodnotě. Zelená plocha na obou stranách vlnovky také odkazovala na okresy Pirna a Sebnitz, jejichž spojením byl vytvořen nový okres. Barevná kombinace bílá/zelená je též odkazem na saské zemské barvy.[2]
Města a obce editovat
(Počty obyvatel z 31. prosince 2006)
|
|
Správní společenství
- Správní společenství Bad Gottleuba-Berggießhübel s členskými obcemi Bad Gottleuba-Berggießhübel, Bahretal a Liebstadt
- Správní společenství Bad Schandau s členskými obcemi Bad Schandau, Porschdorf, Rathmannsdorf a Reinhardtsdorf-Schöna
- Správní společenství Dohna-Müglitztal s členskými obcí Dohna a Müglitztal
- Správní společenství Königstein/Sächs. Schweiz s členskými obcemi Gohrisch, Königstein (Saské Švýcarsko), Rathen, Rosenthal-Bielatal a Struppen
- Správní společenství Lohmen/Stadt Wehlen s členskými obcemi Lohmen a Stadt Wehlen
- Správní společenství Pirna s členskými obcemi Dohma a Pirna
- Správní společenství Sebnitz s členskými obcemi Kirnitzschtal a Sebnitz
Turistika editovat
K výrazným pamětihodnostem patřil především Národní park Saské Švýcarsko s horami, hrady a mnoha rekreačními možnostmi. Dalšími výletními cíli byly barokní zahrada a zámek Großsedlitz, hrad Stolpen, dinopark v Sebnitz, zámek Kuckuckstein v Liebstadtu, zámek Weesenstein a další.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Sächsische Schweiz na německé Wikipedii.
- ↑ Wahlergebnis Kreistagswahl 2004 - Direktstimmen; Wahlergebnis Landtagswahl 2004 Direktstimmen im WK 50
- ↑ Satzung über das Wappen des Landkreises Sächsische Schweiz § 1
Literatura editovat
- Stadtmuseum Pirna (Hrsg.): Jahrhundertrückblicke. Beiträge zur Geschichte des Landkreise Sächsische Schweiz 1901 - 2000. Pirna 2001
- Horst Torke: Landkreis Sächsische Schweiz. Meißen 1996
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemský okres Saské Švýcarsko na Wikimedia Commons - Internetové stránky zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
- Oficiální turistický portál Saského Švýcarska
- Internetové stránky oberelbe.de
- Internetové stránky spolku Tourismusverein Elbsandsteingebirge e.V.
- Seznam odkazů týkajících se bývalého zemského okresu
