Zejozob africký

druh ptáka rodu Anastomus

Zejozob africký (Anastomus lamelligerus) je velký, převážně černý pták dorůstající průměrně 87 cm. Jeho charakteristickým znakem je zvláštně tvarovaný zobák, u kterého je i při zavření mezi jednotlivými čelistmi viditelná mezera. Zatímco horní čelistí svou kořist přidržuje, dolní přeřezává a odděluje schránku měkkýšů.[2] Obývá mokřiny na rozsáhlém území subsaharské Afriky a na západní části Madagaskaru. Hnízdo v podobě malé plošiny z větví si staví na stromech nebo na keřích.

Jak číst taxoboxZejozob africký
alternativní popis obrázku chybí
Zejozob africký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádčápi (Ciconiiformes)
Čeleďčápovití (Ciconiidae)
Rodzejozob (Anastomus)
Binomické jméno
Anastomus lamelligerus
Temminck, 1823
Areál rozšíření
Sesterský druh
zejozob indický = asijský (Anastomus oscitans)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potrava editovat

Jedná se o potravní specialisty.[3] Živí se zejména měkkýši. K dobývání jejich těl ze schránek používá speciálně upravený tvar zobáku, který je pro zejozoba charakteristickým.[4] Požírá však také obojživelníky a ryby.

Chov v zoo editovat

Zejozob africký je v zajetí chován zřídka. V celé Evropě jej mají (stav k létu 2018) v pouhých 14 zoo (5 německých, 4 českých, 3 francouzských a jedné britské a jedné belgické).[5] Úspěšný chov v Zoo Praha vytvořil základy chovu také v dalších evropských zoo. Např. v roce 2019 byli tři zejozobové ze Zoo Praha dovezeni do Zoo Wroclaw, která se stala první polskou zoo s tímto vzácně chovaným druhem. Díky stejné české zoo mají nově od roku 2020 zejozoby také ve francouzském safariparku v Sigean.[6]

V rámci Česka jej chovají tato zařízení (platilo v letech 2017, 2018, 2019 i 2020):[5][7][6]

Chov v Zoo Praha editovat

První jedinec tohoto druhu pobýval v Zoo Praha v 50. letech 20. století (1956–1957). Chovný pár pak do českého hlavního města přišel v roce 1996. První odchov byl zaznamenán v roce 2011.[4] Jednalo se vůbec o první přirozený odchov pod rodičovským párem v Evropě. Pražská zoologická zahrada má také světové prvenství: nejvíce přirozených odchovů.[8][3]

V letech 2012–2016 bylo odchováno 23 mláďat, z toho 9 uměle a 14 přirozenou cestou pod rodiči. Rok 2016 se stal do té doby rekordním – odchováno bylo 7 zejozobů od třech párů.[9] V roce 2017 se podařilo odchovat dokonce deset mláďat. Do roku 2018 se podařilo vylíhnout již 63 mláďat.[8] Do téhož roku včetně se podařilo přirozeně odchovat (tj. za 8 sezón: 2011–2018) 30 mláďat.[3]

Ke konci roku 2017 bylo chováno 14 jedinců.[7] Na konci roku 2018 se jednalo o zvířat 13 zvířat včetně jednoho odchovu z toho roku.[10] V roce 2019 se podařilo přirozeně odchovat osm mláďat na konci roku bylo chováno 16 jedinců.[11] V květnu 2020 se vylíhlo hned osm mláďat.[12]

Zejozobové jsou k vidění v rámci expozičního celku Ptačí mokřady.[4]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku African Openbill na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Zejozob africký : Zoo Dvůr Králové. safaripark.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b c VAIDL, Antonín. Podivuhodní zejozobi. Trojský koník. 2018, čís. 4, s. 2. 
  4. a b c Ostatní články. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-07-31]. 
  5. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  6. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  7. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  8. a b Přehled vzácně chovaných druhů v Zoo Praha, 2018
  9. Kudyznudy.cz. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 31.7.2018]. Dostupné online. 
  10. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  11. Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  12. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. 

Externí odkazy editovat