Zbraslavice

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji

Zbraslavice jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Součástí obce jsou také vesnice Kateřinky, Rápošov, Velká Skalice, Malá Skalice, Chotěměřice t. Pančava, Borová, Útěšenovice, Radvančice, Ostrov, Hodkov, Lipina a Krasoňovice. Nejvyšším bodem je kopec Poupil, který se vypíná do výšky 541 m nad mořem. Zbraslavice leží na Českomoravské vrchovině.

Zbraslavice
Zámek Zbraslavice.
Zámek Zbraslavice.
Znak obce Zbraslavice
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKutná Hora
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 422 (2023)[1]
Rozloha38,11 km²[2]
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ284 01, 285 21, 285 22
Počet domů632 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.9
Počet ZSJ13
Kontakt
Adresa obecního úřaduZbraslavice 7
285 21 Zbraslavice
podatelna@obeczbraslavice.cz
StarostaOndřej Havlovic
Oficiální web: www.obeczbraslavice.cz
Zbraslavice
Zbraslavice
Další údaje
Kód obce534617
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, tehdy ves vlastnil Rudolf ze Zbraslavic, purkrabí Hradu pražského[4]. Název obce vznikl podle filologů v období kolonizace země jako ves lidí Zbraslavových[5]. Není jisté, který ze dvou Zbraslavů, králových dvořanů, to byl, první zemřel roku 1207 a druhý před 1241. V lidové tradici šlo o potulného rytíře Zbraslava, který si zde založil srub.[6]. Roku 1654 se Zbraslavice nazývají městečkem. Kromě většinové obce katolické zde žila početná židovská komunita s vlastní synagogou, německou školou a hřbitovem. První hřbitov -situovaný nad Kudláčkovým mlýnem- zanikl roku 1787, druhý byl založen u Hetlína nad Spáleným mlýnem[7].

Roku 1950 byla k obci Zbraslavice připojena obec Útěšenovice.[8]

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932 editovat

V městě Zbraslavice (přísl. Chotěměřice též Pančava, Kateřínky, 1392 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, synagoga, četnická stanice, autodílna, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrotechnický závod, hospodářské družstvo, 2 lihovary, 2 mlýny, továrna odstředivek na mléko, výroba perníků, 3 pily, sklad piva, velkostatek,
  • Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 2 autodopravy, cukrář, drogerie, 2 hodináři, 7 hostinců, 2 hotely, kapelník, knihař, knihkupec, lékárna, papírnictví, Spořitelna města Kutné Hory, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavitel, tesařský mistr, zednický mistr.

Ve vsi Hodkov (přísl. Krasoňovice, Lipina, 571 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbraslavic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hodkově, 5 hostinců, kovář, 2 krejčí, lihovar, 3 mlýny, 4 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hodkov, trafika, velkostatek.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zbraslavicích.
  • Zámek Zbraslavice – původně tvrz, přestavěná roku 1534 v renesančním slohu na zámek s arkádovou chodbou, přestavěn po požáru z roku 1809
  • Kostel svatého Vavřince – významná románská stavba ze 12. století, byla přestavěna po roce 1300 (gotické jsou figurální konzoly a znaky pánů ze Zbraslavic) a v letech 1861 a 1888; věž pozdně gotická, zvýšená r. 1767; v okně závěru novodobá vitrail se sv. Vavřincem, podle návrhu Richarda Wiesnera
  • Židovský hřbitov
  • Budova Děkanství - raně barokní socha sv. Václava
  • Kašna
  • Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí – rokoková z roku 1767
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – pravděpodobně 1723
  • Škola

Osobnosti editovat

Doprava editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí procházejí silnice II/126 Kutná Hora - Zbraslavice - Zruč nad Sázavou - Vlašim a silnice II/335 Sázava - Uhlířské Janovice - Zbraslavice - silnice č.339.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území obce leží železniční stanice Zbraslavice a železniční zastávky Hodkov a Hodkov zastávka.
  • Letectví – Na území obce je veřejné vnitrostátní Letiště Zbraslavice, díky své výhodné poloze a zázemí vhodné pro závody, slety, soustředění.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obcí měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Rekreační a sportovní středisko U Starého rybníka editovat

Od roku 1936 patří ke Zbraslavicím i areál Rekreačního a sportovního střediska U Starého rybníka. Původně areál pro předchůdce odborů pošty, později mezinárodní pionýrský tábor Petra Bezruče či ozdravovna. Od roku 1996 působí jako stabilní provozovatel společnost Sicco. V posledních letech prošel celý areál kompletní rekonstrukcí a modernizací.

Další fotografie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Fontes rerum bohemicarum IV. 382
  5. Antonín PROFOUS a další:Místní jména v Čechách, Praha 1955, svazek IV., s. 751, dostupné online[1]
  6. Historie [online]. Obec Zbraslavice [cit. 2010-08-14]. Dostupné online. 
  7. Zavadil, s. 306
  8. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1912-1913. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 316. (česky a německy)

Literatura editovat

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 352-353
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 305-306; dostupné online[2]

Externí odkazy editovat