Zahraniční dluh

součet všech dluhů, které různé subjekty v dané zemi dluží věřitelům v zahraničí

Zahraniční dluh (angl. external debt) nějakého státu je součet všech dluhů, které různé subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří jak veřejná správa (dluh státu, samosprávných částí a dalších orgánů státu), tak právnické osoby (firmy) a fyzické osoby (domácnosti). Mezi věřiteli mohou být soukromé banky, jiné vlády a mezinárodní finanční instituce jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Nejchudší země téměř nejsou schopny splácet své dluhy.[2]

Zahraniční dluh jednotlivých zemí světa v amerických dolarech.
Zdroj: publikace The World Factbook americké CIA z roku 2005
Kolik procent hrubého domácího produktu činí zahraniční dluh jednotlivých zemí světa.
Zdroj: publikace The World Factbook americké CIA z roku 2011[1]
Související informace naleznete také v článku Seznam zemí podle zahraničního dluhu.

Historie editovat

První světová válka přinesla poraženým státům válečné reparace. Nástupnické země z rozpadlého Rakouska-Uherska platily spojencům dluh zvaný „poplatek za osvobození“.[3] Za Protektorátu jej vystřídal „poplatek za ochranu“.[4] Země Východní Evropy dlužily soukromým bankám Západní Evropy značné prostředky a postupně zadlužení rostlo.[5]

Česká republika editovat

Zahraniční dluh ČR stoupá a byl v polovině roku 2017 4,48 biliónu korun (92 % HDP).[6] Ovšem čistá mezinárodní investiční pozice (NIIP) ČR, jako rozdíl zahraničního dluhu a zahraničních pohledávek rezidentů, byla v roce 2016 -24,6 % HDP (tj. dlužnická země).[7]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku External debt na anglické Wikipedii.