Zadná Bašta

Zadná Bašta
	Zleva trojvrcholová Zadná Bašta nad sutinou, Diablovina a Satan, za Diablovým sedlem Gerlach
Vrchol	2379 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko,
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′4″ s. š., 20°3′1″ v. d.
	Zadná Bašta
Prvovýstup	1905, Zygmunt Klemensiewicz, Jerzy Maślanka
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zadná Bašta patří k nejvýraznějším skalním věžím v hřebeni Bašt, oddělujícím Mlynickou dolinu od Mengusovské doliny. Až 500 m vysoká východní stěna je členěna pilíři a z dálky vidět charakteristické bílé výlomy v jejím středu. Je horolezecky nejzajímavější stěnou hřebene Bašt.

Topografie editovat

Má tři vrcholy – severní, prostřední a nejvyšší jižní. Odděleny jsou Zadnou a Prednou Baštovou štrbinou. Od Malé Capí věže ji dělí Vyšné Baštové sedlo, od Zlatinské veže zase Diablovo sedlo. Západními srázy spadá do Mlynické doliny, ty jsou podstatně přístupnější (I–II), než 300–500metrová východní stěna nad Mengusovskou dolinou.

Několik horolezeckých výstupů editovat

1905 První výstup přes Vyšné Baštové sedlo Z. Klemensiewicz a J. Maślanka, II. Sestoupili přes Diablovo sedlo.
1914 První zimní výstup A. Grósz a Z. Neupauer, přes Diablovo sedlo, I
1920 První výstup východní stěnou A. Grósz a Szász, IV^[1]
1934 Prvovýstup pravým pilířem východní stěny Z. Dabrowski a Š. Zamkovský, IV–V.
1948 Prvovýstup prostřední vyhloubeninou přes bílý výlom, J. Andráši a A. Puškáš, VI A1.