Wikipedie

Zábřežská vrchovina

geomorfologický celek Jesenické oblasti

Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

Zábřežská vrchovina
Lázek, nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny
Nejvyšší bod715 m n. m. (Lázek)
Rozloha734 km²
Střední výška426,5 m n. m.
Nadřazená jednotkaJesenická oblast
Sousední
jednotky		Orlické hory, Kladská kotlina, Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda, Hornomoravský úval, Drahanská vrchovina, Boskovická brázda, Podorlická pahorkatina
Podřazené
jednotky		Bouzovská vrchovina, Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Zábřežská vrchovina na mapě Česka
Zábřežská vrchovina na mapě Česka
PovodíSvitava, Morava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVC-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínky editovat

Poloha a rozloha editovat

Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

Geologie editovat

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie editovat

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

 
Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny)

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

  • Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

  • Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:[1]

  • Provincie: Česká vysočina
    • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
      • Podsoustava: Jesenická podsoustava
        • Celek: Zábřežská vrchovina
          • Podcelek: Bouzovská vrchovina
            • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
            • Okrsek: Přemyslovická pahorkatina
          • Podcelek: Mírovská vrchovina
            • Okrsek: Maletínská vrchovina
            • Okrsek: Žádlovická pahorkatina
          • Podcelek: Drozdovská vrchovina
            • Okrsek: Rovenská pahorkatina
            • Okrsek: Zborovská vrchovina

Hydrologie editovat

 
Třebůvka mezi obcemi Kadeřín a Doly

Řeky editovat

Vegetační stupně editovat

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv editovat

 
Výhled na Dzbel a Jesenec, nejjižnější část vrchoviny

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra editovat

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

Chráněná území editovat

Národní přírodní památky editovat

 
Přírodní památka Taramka

Přírodní památky editovat

Národní přírodní rezervace editovat

Přírodní rezervace editovat

 
Přírodní rezervace Průchodnice

Přírodní park editovat

 
Přírodní park Kladecko

Živočištvo editovat

Turistika editovat

Města editovat

Hrady, zámky, tvrze editovat

 
Kostel Narození Panny Marie a zámek Konice

Historické zajímavosti editovat

Vodácké možnosti editovat

Fotogalerie editovat

  •  
    Přírodní rezervace Malý Kosíř
  •  
    Přírodní rezervace Rudka
  •  
    Přírodní rezervace Průchodnice
  •  
    Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
  •  
    Pohled na obec Blažov od jihozápadu, v pozadí hrad Bouzov. V levé části lze pozorovat snížení do údolí Třebůvky
  •  
    Pohled na obec Ješov
  •  
    Panorama Jesence a Dzbelu z cesty nad Jesencem, jedná se o nejjižnější část vrchoviny. V pozadí lze sledovat malá políčka oddělená remízky s ostrůvky lesů i souvisle zalesněné plochy

Panorama editovat

 
360° panoramatický pohled na obec Nová Roveň, v okolí se rozkládá přírodní park Bohdalov-Hartinkov, kde se zalesněná část střídá s mozaikou polopřirozených luk

Reference editovat

  1. ↑ Geomorfologické jednotky ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zábřežská_vrchovina&oldid=23328844“