Wolimierz
Wolimierz (německy Volkersdorf) je vesnice v Polsku. Leží v Dolnoslezském vojvodství, okres Lubáň, gmina Leśna. Nejbližším městem je Mirsk. Po skončení 2. světové války muselo Německo přenechat tuto část Lužice Polsku, vesnice byla přejmenována a místní obyvatelé, pokud se nejednalo o Poláky, museli své usedlosti opustit.
| Wolimierz | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°57′29″ s. š., 15°18′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Lubáň |
| Gmina | Leśna |
  Wolimierz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 292 (2021)[1] |
| Správa | |
| PSČ | 59-814 |
| Označení vozidel | DLB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Obec byla založena českými a slezskými exulanty v roce 1654 na lukách u mlýna Gottfrieda Volkertse. V září 1660 byla nová kolonie přifařena k Meffersdorfu (Pobiedna). Povolení ke stavbě vlastního kostela získal Daniel von Loeben (vrchnost) dne 22.5.1663 a kostel této nové kolonie byl dostavěn v roce 1668. V té době stálo ve Volkersdorfu 40 domů. Samostatnou farností se místo stalo v roce 1671 a v roce 1713 byl kostel podstatně rozšířen, protože byl zároveň hojně navštěvován tajnými stoupenci zakázané víry z rekatolizovaného území habsburské monarchie. V roce 1677 byla v těsné blízkosti Volkersdorfu založena na vřesovišti další exulantská kolonie Neu-Volkersdorf. V roce 1682 se o vydání svých uprchlých poddaných z Rokytnicka a Jilemnicka hlásila ovdovělá Anna Františka Harantová.[2][3]
Reference editovat
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-03]
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 97–98.
- ↑ SA Bautzen, fond Oberamt, Nr. 4045
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolimierz na Wikimedia Commons
