Vysoké učení technické v Brně

česká vysoká škola

Vysoké učení technické v Brně (zkrácený název VUT) je veřejná vysoká škola univerzitního typu zaměřená na technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké vědy. Je nejstarší vysokou školou v Brně. V současné době nabízí studium na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech v bakalářských, magisterských i doktorských studijních oborech téměř 19 tisícům posluchačů. Dlouhodobě se umísťuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS TopUniversities.

Vysoké učení technické v Brně
Logo univerzity
Logo
Rektorát Vysokého učení technického v Brně
Rektorát Vysokého učení technického v Brně
Motto
Sapere aude („Měj odvahu být moudrým“)
ZkratkaVUT
Rok založení1899
Typ školyveřejná
Vedení
Rektor (seznam)doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M.
Prorektor pro studiumprof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c.
Prorektor pro tvůrčí činnostprof. Ing. Martin Weiter, Ph.D.
Prorektorka pro internacionalizacidoc. PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D.
Prorektor pro transfer znalostídoc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.
Prorektor pro vnější vztahydoc. MgA. Milan Houser
Kvestorka Mgr. Ing. Daniela Němcová
KancléřMgr. Kamil Gregorek, MBA
Předseda ASdoc. Dr. Ing. Petr Hanáček
Počty akademiků (k roku 2019[1])
Bakalářských studentů11 116
Magisterských studentů5 366
Doktorandů1 493
Studentů celkem17 975 (2019)
Akademických pracovníků1 619
Další informace
Počet fakult (seznam)8
SídloBrno
AdresaAntonínská 548/1, Brno, 602 00, Česko
Zeměpisné souřadnice
KampusPod Palackého vrchem
ČlenstvíAsociace evropských univerzit, ORCID, Asociace knihoven vyských škol České republiky a Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu
https://www.vut.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

V roce 1849 vzniklo díky přesunu Stavovské akademie z Olomouce do Brna (1847)[2] a z rozhodnutí moravského zemského sněmu dvoujazyčné česko-německé Technické učiliště v Brně, zárodek vyššího technického vzdělávání na Moravě. Šlo o nevysokoškolské učiliště, ale už roku 1873 bylo povýšeno na vysokou školu s názvem C. k. vysoká škola technická v Brně. Tato vysoká škola však již nebyla dvojjazyčná, ale pouze německého charakteru.

Vzhledem k uzavření univerzity v Olomouci po účasti její akademické obce na revoluci a národním obrození na Moravě chyběla instituce, která by poskytovala řádné vysokoškolské vzdělání. Jedna technika, navíc německá, nemohla tuto chybějící potřebu pokrýt, takže studenti převážně odcházeli jinam – do Prahy, Vídně nebo Krakova. V souvislosti s tím sílily hlasy, které zřízení univerzity požadovaly, ne však již v Olomouci, která byla po válkách o slezské dědictví přeměněna v městskou pevnost, ale ve větším a hlavním zemském městě – Brně. Moravští Němci ale druhou českou univerzitu zcela odmítali a tak se o její zřízení vedly dlouholeté neúspěšné spory (k vyřešení došlo až po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1919 založením Masarykovy univerzity). Vídeňská vláda se snažila vyřešit spor kompromisem, česká univerzita sice zřízena nebude, bude ale založena česká technika. 19. září 1899 byla proto císařským rozhodnutím založena C. k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně.[3][4]

Pro začátek si musela vystačit s provizorními prostory v Augustinské ulici, se 4 profesory a 47 studenty, kteří mohli studovat jediný – stavební – obor. Již v následujícím roce (1900) ale byla zahájena výuka v oboru strojním, následovaly pak obory kulturního inženýrství (tvorba krajiny), elektroinženýrství, chemického inženýrství a po první světové válce také obor architektura. V roce 1911 se přestěhovala do nově postavené honosné budovy na Veveří, kterou dodnes používá její stavební fakulta. Na konci 30. let byla krátce pojmenována Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše.[5]

Na začátku druhé světové války byla českojazyčná technická univerzita uzavřena stejně jako ostatní české vysoké školy. Přesto však některé provozy, které okupační správa uznala za důležité pro hospodářství Říše, zůstaly a fungovaly i nadále.[6] Německá technika v Brně fungovala i během války. Po válce byly německé techniky v Praze a v Brně zrušeny dekretem presidenta republiky ze dne 18. října 1945[7] a činnost české techniky byla obnovena pod starším názvem Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše. Provoz školy byl ukončen v roce 1951,[8] některé součásti byly převedeny na nově vzniklou Vojenskou technickou akademii.

Jedinými fakultami, které poskytovaly civilní výuku, zůstala Fakulta stavební a Fakulta architektury, obě pod názvem Vysoká škola stavitelství.[8] Již v roce 1956 se činnost univerzity začala postupně obnovovat pod dnešním názvem Vysoké učení technické v Brně. Dnešní podoba se víceméně ustálila v roce 1961.

Po roce 1989 došlo k reorganizaci některých fakult a ke vzniku řady nových. Znovuobnovena byla Fakulta chemická (1992), kromě technických oborů se VUT zaměřuje i na ekonomiku (Fakulta podnikatelská založena v roce 1992) a na umění (Fakulta výtvarných umění založena v roce 1993). Další milník je spojen s rokem 2000, kdy se od VUT v Brně oddělily dvě fakulty dislokované ve Zlíně – Fakulta technologická a Fakulta managementu a ekonomiky – a založily tak Univerzitu Tomáše Bati. Zatím poslední výraznou organizační změnou bylo rozštěpení Fakulty elektrotechniky a informatiky na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií a na Fakultu informačních technologií, ke kterému došlo v roce 2002.

Umístění editovat

Většina budov VUT je nyní umístěna v areálu Pod Palackého vrchem v městské části Královo Pole. Nachází se zde budovy Fakulty strojního inženýrství, Fakulty podnikatelské, Fakulty chemické i zcela nového objektu Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, dále dva kolejní areály. Fakulta informačních technologií sídlí v Králově Poli v areálu bývalého kartuziánského kláštera v Božetěchově ulici a také v novém komplexu přes ulici. Fakulta stavební se nachází ve svém historickém zrekonstruovaném areálu v ulici Veveří. Fakulta architektury sídlí v ulici Poříčí, Fakulta výtvarných umění pak v Údolní ulici. VUT dále používá třetí kolejní areál v Kounicově ulici. Rektorát sídlí v nově zrekonstruované novobarokní budově v Antonínské ulici.

Struktura editovat

Vedení univerzity editovat

V čele univerzity stojí rektor, kterého v jednotlivých oblastech jeho činnosti zastupuje pět prorektorů. Finanční záležitosti VUT řídí kvestor, o komunikaci a propagaci univerzity se stará tisková mluvčí ve spolupráci s Odborem marketingu a vnějších vztahů. Důležité dokumenty a směrnice projednává a schvaluje akademický senát, který má zaměstnaneckou a studentskou komoru. Vědecké směřování VUT určuje vědecká rada, ve které působí odborníci z VUT, jiných univerzit i z průmyslu.

Jednotlivé fakulty řídí děkani, které v jednotlivých oblastech činnosti zastupuje několik proděkanů. Také fakulty mají své akademické senáty, které projednávají směrnice týkající se výhradně fakult. Podobně mají jednotlivé fakulty vlastní vědecké rady.

Fakulty editovat

Vysoké učení technické v Brně se v současnosti skládá z následujících osmi fakult (řazeno abecedně):

 
Fakulta architektury

Fakulta architektury editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně.

Jedna z nejstarších fakult VUT v Brně, vznikla již v roce 1919. V průběhu své existence byla sloučena s fakultou stavební. V současné době poskytuje výuku v oboru Architektura a urbanismus skoro osmi stovkám studentů.

 
Fakulta chemická

Fakulta chemická editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně.

Fakulta chemická VUT v Brně navazuje od roku 1992 svou činností na dlouhou tradici chemického vysokého školství v Brně, zahájenou zřízením chemického odboru České vysoké školy technické v listopadu 1911 a přerušenou v roce 1951 přeměnou brněnské techniky na vojenskou Technickou akademii.

Fakulta znovu zahájila svoji činnost ve školním roce 1992/93 s omezeným počtem studentů a minimálními počty vědeckopedagogických pracovníků podle dokumentu, předloženého k úspěšnému akreditačnímu jednání, které proběhlo v prosinci 1992. Počáteční rozvoj fakulty probíhal za podpory brněnské chemické komunity a zvláště ve spolupráci s chemickým odborem PřF MU v Brně, která tak vrátila chemické fakultě její pomoc, kterou poskytla chemickým oborům po zřízení Masarykovy univerzity v r. 1919. V roce 1994 se fakulta úspěšně podrobila druhé akreditaci společně s chemicko-technologickými fakultami v ČR.

 
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií editovat

První elektrotechnický obor byl na VUT vyučován již od roku 1905. Po obnovení univerzity byla v roce 1956 zřízena samostatná fakulta energetická, která byla následně transformována na fakultu elektrotechnickou. V roce 1993 fakulta podchytila masivní nástup výpočetní techniky, změnila svou strukturu a přejmenovala se na Fakultu elektrotechniky a informatiky (FEI). Ani to ale nestačilo, proto v roce 2002 vzniká samostatná Fakulta informačních technologií a mateřská fakulta mění svůj název na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií. A o rok později získala akreditaci nových moderně pojatých studijních programů ve strukturovaném studiu. Na fakultě studuje asi 4 000 studentů v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

Studium na fakultě je orientováno na široké spektrum vědeckých oblastí: řídicí technika a robotika, biomedicínské inženýrství, silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika, elektronika a elektrotechnologie, mikroelektronika, radioelektronika, teleinformatika a audioinženýrství.

 
Fakulta informačních technologií

Fakulta informačních technologií editovat

Již v roce 1964 vznikla na fakultě elektrotechnické katedra samočinných počítačů. Z ní postupem času vznikl ústav informatiky, který byl v roce 2002 transformován na samostatnou Fakultu informačních technologií.

Kampus FIT se nachází v areálu bývalého kartuziánského kláštera a na území bývalého velkostatku.

Součástí fakulty jsou čtyři ústavy:

  • Ústav počítačových systémů
  • Ústav informačních systémů
  • Ústav inteligentních systémů
  • Ústav počítačové grafiky a multimédií

Fakulta nabízí dva základní stupně studia – tříletý bakalářský a navazující dvouletý magisterský studijní program. Třetím stupněm je doktorský studijní program. Fakulta realizuje studijní programy Informační technologie a Výpočetní technika a informatika pro necelé 2 500 posluchačů.

 
Budova fakulty podnikatelské

Fakulta podnikatelská editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Jedna z nejmladších fakult VUT v Brně se svými studijními obory zaměřuje na ekonomiku a podnikání. Fakulta se roku 1992 vyčlenila z původní Fakulty strojní, v červnu 2004 se pak přestěhovala do komplexu budov VUT na Kolejní ulici v Brně. Kromě bakalářských, magisterských a doktorských programů v tomto oboru nabízí ve spolupráci se zahraničními univerzitami také postgraduální studium MBA. Zhruba 3 500 posluchačů studuje ve studijních programech, jako je například management, účetnictví, podnikové finance, daně či manažerská informatika.

 
Fakulta stavební na ulici Veveří

Fakulta stavební editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně.

Nejstarší fakultou VUT v Brně je fakulta stavební. Právě se stavebním odborem zahajovala technika v roce 1899 svou činnost a tato fakulta byla i jediná, která přežila násilnou změnu VUT na Vojenskou technickou akademii v roce 1951. Zároveň je také největší fakultou co do počtu studentů (více než 6 500). Zájemci zde mohou studovat obory Architektura pozemních staveb, Stavební inženýrství, Stavitelství, Geodézie a kartografie, Architektura a rozvoj sídel, Městské inženýrství a Environmentálně vyspělé budovy.

 
Fakulta strojního inženýrství

Fakulta strojního inženýrství editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

K otevření strojírenského odboru došlo hned v roce 1900 a je druhou nejstarší fakultou Vysokého učení technického v Brně. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky.

Nyní je Fakulta strojního inženýrství se svými více než 4 500 studenty druhou největší fakultou VUT v Brně. Tvoří ji celkem 15 odborných pracovišť a studium je realizováno ve třech stupních – bakalářském, magisterském a doktorském. Fakulta nabízí studium takových oborů, jako je strojírenství, aplikované vědy v inženýrství, výrobní systémy, fyzikální a materiálové inženýrství nebo metrologie a zkušebnictví.

 
Fakulta výtvarných umění

Fakulta výtvarných umění editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.

Naopak jednou z nejmladších fakult je fakulta výtvarných umění. V roce 1993 vznikla z ústavu výtvarných umění, který byl na fakultě architektury založen o pouhý rok dříve. Co do počtu studentů se jedná o nejmenší fakultu současného VUT v Brně (cca 300 posluchačů).

Přestože je Fakulta výtvarných umění (FaVU) nejmladší, výtvarné umění má v Brně dlouholetou tradici. Již v roce 1899 byl založen ústav kreslení a od této chvíle se na brněnské technice začínají rozvíjet umělecké obory. Protože je VUT technicky zaměřená škola, snaží se právě tato fakulta propojit techniku a umění. V současné době se na FaVU vyučuje sedm oborů, a to: malířství, sochařství, grafika, grafický design, průmyslový design, konceptuální tendence, fotografie a VMP (video-multimédia-performance).

Vysokoškolské ústavy editovat

Ústav soudního inženýrství editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ústav soudního inženýrství VUT v Brně.

Náplní ústavu je výuka soudních znalců v magisterských studijních programech Rizikové inženýrství a Soudní inženýrství (expertní inženýrství v dopravě a realitách). V programu Soudní inženýrství je pak možné navázat také doktorským studiem. V přípravě je transformace ústavu na samostatnou fakultu s pracovním názvem Fakulta soudního inženýrství.

Centrum sportovních aktivit editovat

 
CESA
Podrobnější informace naleznete v článku Centrum sportovních aktivit VUT v Brně.

CESA zajišťuje sportovní aktivity pro své studenty, ale také pro veřejnost – zejména seniory a děti. Spravuje celkem 5 sportovních zařízení – dva sportovní areály, loděnici a dvě fitcentra.

Studenti si mohou vybrat z více než 50 sportů, které Centrum sportovních aktivit nabízí. Najdou zde jak tradiční sporty (plavání, hokej, basketbal), tak i ty méně tradiční, které si mohou vyzkoušet (žonglování, potápění aj.).

Středoevropský technologický institut editovat

Podrobnější informace naleznete v článku CEITEC.

CEITEC (akronym z Central European Institute of Technology, česky Středoevropský technologický institut) je projekt usilující o zbudování evropského centra excelentní vědy, a to v oblasti živé přírody i pokročilých materiálů a technologií. Projekt společně připravuje skupina brněnských univerzit včetně VUT a výzkumných institucí a podporují ho Jihomoravský kraj a město Brno. V rámci naplnění projektu dojde k výstavbě řady laboratoří s prvotřídním přístrojovým vybavením a zázemím, které zajistí podmínky pro provádění základního a rovněž i aplikovaného výzkumu.

Další součásti editovat

Koleje Vysokého učení technického:[9]

  • Koleje Pod Palackého vrchem (Kolejní 2)
  • Purkyňovy koleje (Purkyňova 93)
  • Listovy koleje (Kounicova 46/48)
  • Mánesovy koleje (Mánesova 12)
  • Penzion Starý pivovar (Božetěchova 1)
  • Rezidence Erasmus (Klatovská 3a)

Studium editovat

Škola je držitelem certifikátů Evropské komise ECTS (European Credit Transfer System) Label a DS (Diploma Supplement) Label, vyjadřujících ocenění kvality vysokoškolské instituce v intencích zásad Boloňské deklarace.[10] Certifikát ECTS Label podporuje studijní pobyty na univerzitách ve světě. Certifikát DS Label byl udělen za správné bezplatné udílení dodatku k diplomu všem absolventům podle zásad Evropské komise.

VUT v Brně nabízí svým studentům:

  • 74 studijních programů (z toho 19 akreditováno v angličtině)
  • Možnost zapojit se do významných vědeckých a mezinárodních projektů
  • Studium na zahraničních a partnerských univerzitách
  • Více než 50 sportovních specializací v 5 vlastních sportovních centrech
  • Ubytování na kolejích pro většinu žadatelů
  • 9 knihoven

Studijní programy editovat

Spolupráce se zahraničím editovat

  • Rámcové smlouvy s mnoha univerzitami po celém světě
  • Mezinárodní vzdělávací programy výzkumu a vývoje
  • Účast na programech EU pro vzdělávání:
  • Joint a double degree programy

Celoživotní vzdělávání editovat

  • Poskytují fakulty v rámci předmětů akreditovaných studijních programů a na zakázku podnikové sféry
  • Manažerské vzdělání MBA (Master of Business Administration)
  • Institut celoživotního vzdělávání:
    • poskytuje poradenské, informační a organizační služby
    • nabízí vzdělávací a poradenskou činnost
    • pořádá kurzy a semináře pro seniory v rámci Univerzity třetího věku.

Studentský život editovat

 
Vlajka Vysokého učení technického v Brně

Při VUT působí řada studentských organizací, někdy z historických důvodů nazývaných studentské unie. Mezi ty největší patří pobočky mezinárodních studentských organizací jako jsou Erasmus Student Network nebo IAESTE.

Každá fakulta má svoji studentskou komoru, která zastupuje studenty v rámci Akademického senátu – studenti tak mají možnost podílet se na řízení své fakulty.

Věda a výzkum editovat

Výzkumná činnost na VUT v Brně je realizována prostřednictvím národních a mezinárodních projektů, programů, grantů a výzkumných center. VUT intenzivně spolupracuje s jinými univerzitami a institucemi, s Akademií věd České republiky a soukromými firmami. Snaha o integraci výuky a vědeckého výzkumu je podporována aplikační sférou, s jejíž pomocí se připravují nové studijní programy. Studenti tak mohou získat řadu praktických zkušeností již během studia, což usnadní výběr zaměstnání a zvýší konkurenceschopnost absolventů VUT v Brně. Jedním z cílů VUT je stát se výzkumnou univerzitou.

Hlavní oblasti výzkumu editovat

  • Environmentální technologie
  • IT a komunikační technologie
  • Letecké inženýrství
  • Materiálové inženýrství
  • Nanotechnologie a mikroelektronika
  • Návrhy stavebních a strojních konstrukcí
  • Pokročilé polymerní a keramické materiály
  • Procesní a chemické inženýrství
  • Robotika a umělá inteligence
  • Snímání obrazů a jejich matematické zpracování
  • Výrobní technologie.

Výzkumná centra editovat

  • AdMaS – pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie
  • CEITEC – centrum excelence v oblasti biologických věd, materiálů a technologií vznikající ve spolupráci Vysokého učení technického v Brně s Masarykovou univerzitou, Mendelovou univerzitou v Brně, Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno, Ústavem fyziky materiálů Akademie věd, a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství
  • SIX – Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů
  • Centra materiálového výzkumu v oblasti chemie
  • CVVOZE – Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie
  • NETME Centre – nové strojírenské technologie

Spolupráce s průmyslem editovat

Spolupráce VUT v Brně s průmyslem mj. zahrnuje:

  • inovaci a přípravu nových studijních programů ve spolupráci s průmyslovou sférou
  • přímou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s podniky v tuzemsku i v zahraničí
  • osobní účast odborníků z praxe na výuce
  • odborné exkurze a stáže
  • kontaktním bodem pro spolupráci podnikatelské sféry a VUT v Brně je Útvar transferu technologií (web)

Významní učitelé editovat

Na škole učilo více vynikajících osobností, které získaly trvalý mezinárodní respekt:

Významní absolventi editovat

Reference editovat

  1. Výroční zpráva o činnosti Vysokého učení technického v Brně za rok 2019 [online]. Vysoké učení technické v Brně [cit. 2020-07-15]. S. 87, 99. Dostupné online. 
  2. Pojsl, M. (2002). Olomouc - Malé dějiny města.
  3. Historie VUT v Brně [online]. Vysoké učení technické v Brně [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 
  4. Výnos ministerstva kultu a vyučování ze dne 26. září 1899 č. 2082/m.k.v.
  5. Zákon č. 31/1937 Sb., o pojmenování české vysoké školy technické v Brně. Dostupné online.
  6. Historie VUT v Brně
  7. Dektret prezidenta republiky č. 123/1945 Sb., o zrušení německých vysokých škol technických v Praze a v Brně. Dostupné onilne.
  8. a b § 2 a 8 vládního nařízení č. 80/1951 Sb., o organisačních změnách na vysokých školách. Dostupné online.
  9. Koleje [online]. Vut.cz [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  10. Evropská komise udělila VUT v Brně ocenění ECTS Label i DS Label [online]. VUT v Brně [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat