Vydra obrovská
Vydra obrovská (Pteronura brasiliensis) je vydra žijící ve velkých řekách Jižní Ameriky.
 Vydra obrovská | |
|---|---|
 Vydra obrovská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
| Podčeleď | vydry (Lutrinae) |
| Rod | Pteronura |
| Binomické jméno | |
| Pteronura brasiliensis (Gmelin, 1788) | |
 Rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Dosahuje délky 1,4 až 1,8 metru a váhy 21 až 34 kg[2] a je tak spolu s vydrou mořskou největším představitelem podčeledi Lutrinae a jedním z největších zástupců celé čeledi lasicovití. V Brazílii se mu říká „ariranha“ a „onça-d'água“ (vodní jaguár) kvůli jeho velikosti a společenskému stylu života. Charakteristickými znaky jsou dlouhý zploštělý ocas a silné tlapy opatřené drápy a plovacími blánami. Srst má rezavohnědou až černou, s výraznou bílou kresbou na krku a hrudi. Na rozdíl od většiny lasicovitých šelem žije ve skupinách čítajících až dvacet jedinců, kteří mezi sebou komunikují nezaměnitelným pronikavým křikem. Je aktivní ve dne, loví ryby, plazy, korýše, vodní ptáky a drobné savce.
Poddruhy editovat
Rozlišují se dva geografické poddruhy: P. b. brasiliensis a P. b. paraguensis.
Stav populace a její ochrana editovat
Vyder obrovských ubývá v důsledku lovu kvůli kožešinám i úbytku jejich přirozeného prostředí. V současnosti se jejich počet odhaduje na 5000 kusů. V zoologických zahradách je chována vzácně, v České republice ji chová pouze ZOO Zlín. V zajetí patří k velmi milým chovancům, stejně jako ostatní vydry je mimořádně hravá a snadno zkrotne. Někdy ji chovají i amazonští indiáni.
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ NOONAN, Paula; PROUT, Siobhan; HAYSSEN, Virginia. Pteronura brasiliensis (Carnivora: Mustelidae). Mammalian Species. 2017-09-08, roč. 49, čís. 953, s. 97–108. Dostupné online [cit. 2021-01-06]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1093/mspecies/sex012. (anglicky)
Literatura editovat
Ivan Heráň: Kunovité šelmy. Státní zemědělské nakladatelství (edice Zvířata celého světa), Praha 1982. 07-004-82. Strana 53
