Vodní nádrž Fláje

Vodní dílo Fláje
	Flájská přehrada, pohled z Puklé skály
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okresy	Most
Obce	Český Jiřetín
Katastry	Fláje, Český Jiřetín
	Fláje
Zeměpisné souřadnice	50°41′12″ s. š., 13°34′56″ v. d.
Rozměry
Rok	1951–1964
Rozloha	153 ha
Objem	21 600 000 m³
Povodí	14,95 km²
Max. hloubka	48,46 m
Parametry – hráz
Hráz	tížná, betonová
Kóta	739,31 m n. m.
Délka	459 m
Šířka	6 m
Výška	49,46 m
Ostatní
Typ	přehrada
Nadm. výška	737,31 m n. m.
Přítok vody	Flájský potok
Odtok vody	Flájský potok
Zdroj pitné vody	ano
Přístupná	ano
Kód památky	43165/5-5080 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní nádrž Fláje je údolní nádrž, jež vznikla za unikátní pilířovou přehradou, která je jediná svého druhu v Česku. Byla vybudována na Flájském potoce na území obce Český Jiřetín (u osady Fláje) v roce 1963. Slouží jako hydroenergetické zařízení a jako zásobárna pitné vody. Celá vodní nádrž leží na území obce Český Jiřetín, po délce nádrží prochází hranice katastrálních území Český Jiřetín a Fláje. Hráz přehrady je dostupná z Litvínova po silnici II/271 (17,5 km) nebo z Hrobu po silnici II/382 (18 km).

Je součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve. Správcem je státní podnik Povodí Ohře. Jižní břeh vodní nádrže sousedí s Flájskou oborou a pod hrází začíná dochovaný úsek Flájského plavebního kanálu.

Historie editovat

Přehrada byla postavena v letech 1951–1964. Stavbu vyprojektoval Hydroprojekt Praha, dodavatelem stavby byly Vodní stavby Sezimovo Ústí. Do provozu byla uvedena v roce 1960. K dopravě materiálu byla využita Moldavská horská dráha, od jejíž konečné stanice vedla dále stavební lanovka.

Účel editovat

Účelem vodního díla Fláje je zásobovat pitnou vodou oblast severočeské hnědouhelné pánve (Most, Litvínov, Krupka, Osek).^[1] Jeho další funkce jsou zajištění minimálního průtoku a snížení povodňového průtoku na Flájském potoce a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi.^[2] Je součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve.

Přehrada je unikátní svou dutou konstrukcí a díky tomu je zařazena mezi kulturní památky České republiky.^[3] K duté konstrukci bylo přistoupeno kvůli omezeným zásobám cementu v době výstavby.^[4] Ochranné vodní pásmo I. stupně platí okolo celé vodní plochy nádrže se zákazem vstupu.

Hydrologické údaje editovat

Vodní nádrž shromažďuje vodu z povodí o rozloze 43,13 km², ve kterém je dlouhodobý roční průměr srážek 940 milimetrů. Průměrný roční průtok je 0,81 m³/s a neškodný odtok dosahuje 8,0 m³/s.^[5]

N-leté průtoky^[5]
N	1	5	10	50	100
Průtok (m³/s)	7,6	15,0	20,0	38,0	51,0

Vodní dílo Fláje snižuje svým retenčním účinkem při plném zásobním prostoru kulminační průtok stoleté povodňové vlny z hodnoty 51,2 m³/s na hodnotu 38,6 m³/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 737,75 m n. m.

Hydrologické údaje povodí
	Flájský potok	Bílý potok
Plocha povodí	43,13 km²	14,95 km²
Průměrná dlouhodobá roční hodnota srážek /P_a/	940 mm	925 mm
Průměrná dlouhodobá roční hodnota průtoku /Q_a/	805 l/s	239 l/s
Průměrný 355denní průtok /Q_355d/	129 l/s	25 l/s
Stoletý (maximální) průtok /Q₁₀₀/	51 m³/s	25,7 m³/s

Elektrárny editovat

Uvnitř duté hráze Flájské přehrady

Součástí vodního díla jsou malá vodní elektrárna Fláje vybavená turbínou META s výkonem 16 kW při spádu 41 m a špičková vodní elektrárna Meziboří osazená dvojicí Francisových turbín o výkonu 2 × 4 MW při spádu 217–257 m.^[2]

Poštovní známka editovat

K 50. výročí uvedení vodního díla Fláje do provozu vydala Česká pošta na návrh Českojiřetínského spolku poštovní známku v řadě Technické památky ČR. Ztvárnili ji malíř RNDr. Adolf Absolon a rytec Martin Srb. Známka byla vydaná 15. května 2013.^[6]