Wikipedie

Vochlice hřebenitá

druh rostliny

Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris) je jednoletá bylina, jediný druh rodu vochlice, který roste v české přírodě. Tento archeofyt se v ČR vyskytuje jen příležitostně, je vzácný a je považován za rostlinu ohroženou vyhynutím.[1][2]

Jak číst taxoboxVochlice hřebenitá
alternativní popis obrázku chybí
Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmiříkotvaré (Apiales)
Čeleďmiříkovité (Apiaceae)
Rodvochlice (Scandix)
Binomické jméno
Scandix pecten-veneris
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení vochlice hřebenité ve slavné publikaci Otto W. Thomého Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz (1885)

Taxonomie editovat

  • Scandix pecten-veneris subsp. pecten-veneris
  • Scandix pecten-veneris subsp. brachycarpa (Guss.) Thell. – roste ve Středomoří
  • Scandix pecten-veneris subsp. macrorhyncha – roste ve Středomoří

Rozšíření editovat

Je původním druhem v Evropě, v Jihozápadní a Střední Asii, na Kavkaze, na indickém subkontinentu v Severní Africe a v Mararonésii. Druh byl zavlečen do Severní a Jižní Ameriky, Východní Asie a Austrálie.

V české krajině rostla vochlice v teplejších oblastech, především v Českém středohoří, Poohří, Polabí, v okolí Prahy, v Dyjsko-svrateckém úvalu a na Hané. Později se začala z polí vytrácet a byla považována za druh nezvěstný. Před několika lety byla v malém počtu pozorována u Tuchoměřic v okrese Praha-západ.[1][2]

Popis editovat

Jednoletá rostlina s přímou nebo vystoupavou, 20 až 30 cm vysokou lodyhou vyrůstající z tenkého, vřetenovitého kořene. Lodyha je rozkladitě větvená, v průřezu oblá, jemně rýhovaná a bývá lysá nebo krátce štětinatě chlupatá. Přízemní listy (až 7 ks) jsou dlouze řapíkaté, lodyžním listům (až 5 ks) se řapíky postupně zkracují a horní listy jsou pochvatě přisedlé. Všechny listy jsou vejčitě trojúhelníkovité, dvou až trojnásobně zpeřené a jejich čárkovité úkrojky jsou zašpičatělé.

Květenství tvoří krátce stopkatý okolík, obvykle složený ze tři okolíčků na tenkých a lysých stopkách, které mívají v průměru po deseti květech. Obaly chybí, obalíčky z neopadavých dvou až trojklaných listenů, obvykle v počtu pěti, jsou delší než květní stopky. Pětičetné květy jsou částečně oboupohlavné a částečně samčí jen s prašníky. Korunní plátky jsou bílé, obvejčité, a okrajové jsou zvětšené a paprskují. Blizny bývají opylovány hmyzem přinášejícím pyl z cizích květů, nebo pylem vysypaným z vlastních prašníků. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plody jsou lesklé, tmavě hnědé nažky protažené v jehlicovitý, až 7 cm dlouhý zobáček. Při dozrávání nažky od středního sloupku daleko odskakují.[1][2][3][4][5]

Ekologie editovat

Roste na pastvinách, úhorech, na okraji polí i jako plevel v polích, častěji na vápenci. Vykvétá od dubna do července, někdy za příhodných podmínek ještě podruhé na podzim. Na půdu je poměrně náročná, obvykle se vyskytuje v těžké slínité či ulehlé vápnité zemině. Rychlý vývoj rostliny spadá do vlhčího jarního období, poměrně dobře roste i na později suchých stanovištích.[1][2][3]

Na vochlici hřebenité parazituje záraza Orobanche pubescens.

Význam editovat

Druh je považován za pouze mírně nebezpečný plevel, který nejčastěji roste v jarním a ozimém obilí nebo v jeteli. V současnosti je kvůli používání herbicidů a hlubokému zpracovávání půdy ve Střední Evropě na ústupu.[2][6]

Ohrožení editovat

Vochlice hřebenitá je v České republice považována za kriticky ohrožený druh (C1),[7] ve starších klasifikacích byla hodnocena jako nezvěstný druh (A2).[8]

Galerie editovat

  •  
    Rozkvetlé okolíčky
  •  
    Květy a plody
  •  
    Jednotlivé plody

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. Scandix pecten-veneris – vochlice hřebenitá / česák hrebenitý. Botany.cz [online]. 8. 5. 2008 [cit. 1.2.2024]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e DVOŘÁK, Václav. Vochlice hřebenitá. Natura Bohemica [online]. 6. 6. 2012 [cit. 1.2.2024]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BERTOVÁ, Lýdia, ed. Flóra Slovenska. IV/1, Angiospermophytina, dicotyledonopsida, sapindales – cornales. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavatel'stvo SAV, 1984, s. 216–219.
  4. ↑ FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae: Scandix pecten-veneris [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, 20090612 [cit. 2016-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-27. (anglicky) 
  5. ↑ Wilde planten: Scandix pecten-veneris [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  6. ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto UŠÁK. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1956. 383 s. (Věda mění život, sv. 4). Kapitola Vochlice hřebenitá, s. 207–208. 
  7. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645, Appendix 1., s. 9. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.08.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645, Appendix 1., s. 9. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  8. ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2024-02-11]. S. 22, 101. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. 

Literatura editovat

  • BERTOVÁ, Lýdia, ed. Flóra Slovenska. IV/1, Angiospermophytina, dicotyledonopsida, sapindales – cornales. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavatel'stvo Slovenskej akadémie vied, 1984. 443 s.
  • HASSLER, Michael. Scandix pecten-veneris. World Plants: Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World. In: Roskovh, Y., Abucay, L., Orrell, T., Nicolson, D., Bailly, N., Kirk, P., Bourgoin, T., DeWalt, R. E., Decock, W., De Wever, A., Nieukerken, E. van, Zarucchi, J. & Penev, L., eds. 2018. Species 2000 & ITIS Catalogue of Life.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vochlice_hřebenitá&oldid=23614709“