Vlk mexický
Vlk mexický (Canis lupus baileyi), nazývaný obvykle španělsky lobo, je poddruh vlka obecného. Původně se vyskytoval v severní části Mexika, Arizoně, Texasu a Novém Mexiku. Značnou část obývaného území tvoří Sonorská poušť. Je to jeden z nejméně početných vlků.
 Vlk mexický | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | obratlovci (Vertebrata) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | psovití (Canidae) |
| Rod | vlk (Canis) |
| Druh | vlk obecný (Canis lupus) |
| Trinomické jméno | |
| Canis lupus baileyi (Nelson & Goldman, 1929) | |
_subspecies-en.png) Původní rozšíření vlka mexického (fialově) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie a popis editovat
Vlk mexický je geneticky blíže poddruhům vlků obecných z Eurafrasie, než ostatním americkým subspeciím. Jeho předkové patřili zřejmě mezi první vlky, kteří v pleistocénu migrovali z Asie do Ameriky. Později byl dalšími poddruhy zatlačen více na jih. Je to nejmenší poddruh vlka obecného na americkém kontinentě, což je v souladu s Bergmannovým pravidlem. Hmotnost se pohybuje mezi 23 a 41 kilogramy a délka včetně ocasu nejčastěji 1,4-1,8 metru.
Biologie editovat
Tvoří menší smečky o 5 až 6 jedincích. Je vynikající běžec, který dokáže štvát kořist na velmi dlouhé vzdálenosti. Loví převážně jeleny (Cervus elaphus), vidlorohy, hlodavce a pekari, v nouzi i menší kořist. Pokud má možnost, zabíjí i lidmi chovaný dobytek.[1]
Ohrožení editovat
Aztékové ho uctívali a považovali za symbol války a slunce. Je možné, že vzhled aztéckého boha Xolotla vznikl právě podle vlka mexického.
Kolem roku 1900 byl v oblasti výskytu hojný. Počátkem 20. století však jejich populace začala z důvodu lovu, zvláště za pomoci pastí a jedů klesat. V roce 1927 vyhynul v Novém Mexiku. Poslední divoce žijící vlk mexický byl zastřelen v Texasu v roce 1970, ovšem existují i nepotvrzená pozorování i po zastřelení posledního jedince. V roce 1976 byl zařazen mezi ohrožené druhy. V roce 1999 bylo v zajetí 178 jedinců. Postupně začali být vypouštění do volné přírody, nejprve v Arizoně a později i v Mexiku. V roce 2014 žilo ve volné přírodě 109 vlků.[2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mexican wolf na anglické Wikipedii.
- ↑ MERKLE, Jerod A., a kol. Summer Diet of the Mexican Gray Wolf (Canis lupus baileyi). The Southwestern Naturalist. 2009, roč. 54, čís. 4, s. 480–485. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2014 MEXICAN WOLF POPULATION SURVEY COMPLETE - POPULATION EXCEEDS 100. www.fws.gov [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-19.
Literatura editovat
- ANTAÑO-DÍAZ, Laura Aleida, a kol. REINTRODUCCIÓN DEL LOBO GRIS MEXICANO (Canis lupus baileyi) MEDIANTE ESTUDIOS DE COMPORTAMIENTO. San Rafael Atlixco #186, Col. Vicentina CP 09340 Iztapalapa. México: Departamento de Biología Universidad Autónoma Metropolitana Iztapalapa Av. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-22. (španělsky) Archivováno 22. 2. 2016 na Wayback Machine.
- BESCHTA, Robert L., RIPPLE, William J. Mexican wolves, elk, and aspen in Arizona: Is there a trophic cascade?. Forest Ecology and Management. 2010, s. 915–922. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-12. (anglicky) Archivováno 12. 9. 2015 na Wayback Machine.
- HEDRICK, P. W., FREDRICKSON, R. J. Captive breeding and the reintroduction of Mexican and red wolves. Molecular Ecology. January 2008, roč. 17, čís. 1, s. 344–350. Dostupné online. (anglicky)
- CHAMBERS, S. M., a kol. An account of the taxonomy of North American wolves from morphological and genetic analyses. North American Fauna. January 2012, roč. 77, čís. 1, s. 1–67. Dostupné online. (anglicky)
- MERKLE, Jerod A., a kol. Summer Diet of the Mexican Gray Wolf (Canis lupus baileyi). The Southwestern Naturalist. 2009, roč. 54, čís. 4, s. 480–485. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlk mexický na Wikimedia Commons - Galerie vlk mexický na Wikimedia Commons
Taxon Canis lupus baileyi ve Wikidruzích
