Vladimír Kadlec (ministr)
Vladimír Kadlec (4. října 1912 Žižkov[1] – 3. dubna 1998 Praha) byl český a československý ekonom, vysokoškolský pedagog a politik KSČ, v době pražského jara ministr školství Československé socialistické republiky, za normalizace signatář Charty 77.
| Prof. JUDr. Vladimír Kadlec, DrSc. | |
|---|---|
.jpg) Vladimír Kadlec | |
| Ministr školství ČSSR | |
| Ve funkci: duben 1968 – prosinec 1968 | |
| Předchůdce | Jiří Hájek |
| Nástupce | rezort zrušen |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 4. října 1912 Žižkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. dubna 1998 (ve věku 85 let) Praha  Česko |
| Choť | Věra Kadlecová |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | pedagog, ekonom, politik, publicista, učitel a vysokoškolský učitel |
| Commons | Vladimír Kadlec (ministr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se na Žižkově. Pocházel z rodiny železničáře. S rodiči se v mládí přestěhoval do Zdic. Zde vychodil základní školu a v Berouně absolvoval státní reálné gymnázium. V letech 1931-1935 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce pracoval v Národní bance Československé, v Ústřední správě bank a v Kanceláři prezidenta republiky. V období let 1952-1962 působil jako pedagog na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1962 se stal pedagogem na Vysoké škole ekonomické v Praze a od roku 1966 rektorem této školy. Angažoval se i ve stranických funkcích. XIII. sjezd KSČ a znovu Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Od roku 1963 byl členem ekonomické komise ÚV KSČ a členem Státní komise pro řízení a organizaci. Publikoval ekonomické odborné studie. Zabýval se využitím výpočetní techniky.[2][3][4]
V dubnu 1968 získal vládní post v československé první vládě Oldřicha Černíka jako ministra školství. Portfolio si udržel do prosince 1968.[2][5]
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“.[6] Po nástupu normalizace byl vytlačen z politického života. Na funkci člena ÚV KSČ rezignoval v září 1969. Rezignace byla schválena v lednu 1970.[3]
V následném období se angažoval v opozici. Patřil mezi první signatáře Charty 77.[4] V roce 1987 mu byla udělena Cena Františka Kriegla za samizdatový ekonomický sborník, který vydával od roku 1977.[7]
Manželkou byla oftamoložka prof. MUDr. Věra Kadlecová, DrSc.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Rocha na pražském Žižkově
- ↑ a b Životopisy členů nové vlády ČSSR. Rudé právo. Duben 1968, roč. 48., čís. 100, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Osobnosti města Zdice [online]. mesto-zdice.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 614–615.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Cena Františka Kriegla [online]. kontobariery.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03.
- ↑ KADLEC, Vladimír. Podivné konce našich prezidentů. Hradec Králové: Kruh, 1991. 336 s. ISBN 80-7031-612-8. S. 8.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Kadlec na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Kadlec (ministr)
- Vladimír Kadlec - profil v Rudém právu při nástupu do funkce
| 2. rektor VŠE v Praze | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Vladimír Sedlák |
1966–1968 Vladimír Kadlec |
Nástupce: Ladislav Veltruský |
