Vjačeslav von Pleve
Vjačeslav Konstantinovič von Pleve (rusky Вячеслав Константинович фон Плеве, 20. dubna 1846 – 28. července 1904) byl ruský ředitel carské policie Ochranky a pozdější ministr vnitra německého původu. Roku 1904 ho zabil revolucionář Jegor Sozonov.
| Vjačeslav von Pleve | |
|---|---|
 | |
| Ministr vnitra Ruského impéria | |
| Ve funkci: 17. duben 1902 – 28. červenec 1904 | |
| Panovník | Mikuláš II. |
| Předchůdce | Dmitrij Sipjagin |
| Nástupce | Pjotr Svjatopolk-Mirskij |
| Státní ministr-sekretář pro Finsko | |
| Ve funkci: 1899 – 28. červenec 1904 | |
| Panovník | Mikuláš II. |
| Předchůdce | Victor Napoleon Procopé |
| Nástupce | Edvard Oeström |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ruské shromáždění |
| Narození | 20. duben 1846 Meščovsk, Ruské impérium |
| Úmrtí | 28. červenec 1904 Petrohrad, Ruské impérium |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Děti | Nikolaj Vjačeslavovič Pleve |
| Alma mater | Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity |
| Profese | politik, právník a ministr vnitra |
| Ocenění | Řád sv. Anny 1. třídy Řád sv. Vladimíra 2. třídy Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád bílého orla Řád sv. Alexandra Něvského |
| Commons | Vyacheslav Konstantinovich von Plehve |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Mládí editovat
Vjačeslav von Pleve se narodil jako jediný syn Konstantina von Pleveho. V roce 1851 se Pleveho rodina přestěhovala z Meščovska do Varšavy, kde jeho otec přijal práci instruktora na gymnáziu.
Po dostudování na Lomonosově univerzitě se stal právníkem a v roce 1867 začal sloužit v různých pozicích v ministerstvu spravedlnosti. Sloužil jako člen prokuratury ve Vladimirském federálním soudu a jako prokurátor ve Vologdě. V roce 1876 se Pleve stal členem prokuratury Varšavské justice, a v roce 1879 se stal členem Petrohradské justice.
Politik editovat
V roce 1881 vyšetřoval atentát na Alexandra II. a poté se stal ředitelem carské policie Ochranky. Pleve si získal u cara důvěru díky jeho ráznému zásahu proti revolucionářské organizaci Svoboda lidu.
V roce 1885 se Pleve stal asistentem ministra vnitra. Jako asistent během mandátů Dmitrije Tolstého a Ivana Durnova ukázal Pleve administrativní talent. Roku 1899 se Pleve stal státním ministrem-tajemníkem pro Finsko. V tomto mandátu zůstal až do smrti. V roce 1901 začal podporovat potlačování finské separátní armády.
V roce 1902 byl zavražděn ministr vnitra Dmitrij Sipjagin, načež Pleve se stal jeho nástupcem.
Roku 1903 se Pleve setkal v Petrohradu s Theodorem Herzlem. Oba diskutovali o situaci Židů v Rusku, a žádali představitele Osmanské říše, aby vyhradili místo pro židovské osídlení Palestiny.
Smrt editovat
Pleve odjel ráno 28. července 1904 ve svém kočáře ze sídla Ochranky k Petrohradskému nádraží. V polovině cesty jel Pleveho kočár přes most nad řekou Fontankou. Na mostě stáli členové strany Eserů Jegor Sozonov a Ivan Kaljajev. Jakmile se kočár přiblížil, Sozonov vyskočil z části mostu určené pro chodce a hodil do Pleveho kočáru bombu. Pleve byl těžce zraněn, ještě tentýž den zranění podlehl.
Oba atentátníci z místa činu uprchli. Zatímco Sozonov byl dopaden a odsouzen k doživotnímu trestu, Kaljajev dokázal uprchnout a o rok později zabít carova strýce, velkovévodu Sergeje Alexandroviče.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyacheslav von Plehve na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vjačeslav von Pleve na Wikimedia Commons
