Virám nebo halant (hindsky विराम, virāma nebo हलन्त, halanta) je diakritické znaménko, používané v řadě indických písem ke zrušení inherentní samohlásky obsažené ve všech souhláskových znacích.

Dévanágarí editovat

V písmu dévanágarí vypadá halant jako šikmá čárka pod písmenem (např. bez halantu म ma, s halantem म् m). V psaném textu se ale objevuje zřídka, protože pro zápis dvou a více po sobě jdoucích souhlásek se obvykle používají spřežky.[1] Virám má však nezastupitelnou roli při zpracování hindštiny na počítači: uživatel zapíše třeba ka+virám+ša a teprve software zodpovědný za práci s fontem zařídí, že se místo těchto tří znaků objeví znak spřežky kša.

Existují i případy, kdy se implicitní samohláska nevyslovuje, přestože není použit virám ani spřežka. Vyskytují se v moderních indických jazycích, např. v hindštině, a předpokládá se, že k nim došlo vývojem a odklonem od původní sanskrtské výslovnosti. Týká se to zejména konce slova (koncové -a se v hindštině nevyslovuje, v sanskrtu ano), a pak také ve druhém znaku (slabice), jestliže třetí znak obsahuje jinou než implicitní samohlásku nebo když se slovo skládá z více než tří znaků (slabik).

Unicode editovat

Na počítačích je v Unicode virám reprezentován pouze jako samostatný znak (na rozdíl od českých diakritických znamének, kde existují kódy i pro všechny potřebné kombinace základních písmen s diakritikou). V logické posloupnosti znaků následuje vždy až za znakem pro nosnou souhlásku dané slabiky. Je pak na příslušném fontu a na vykreslovací knihovně, aby zařídily, že se zobrazí správný výsledný znak spřežky nebo písmene s virámem.

Hex Dec Název Znak
094D 2381 DEVANAGARI SIGN VIRAMA
09CD 2509 BENGALI SIGN VIRAMA
0A4D 2637 GURMUKHI SIGN VIRAMA
0ACD 2765 GUJARATI SIGN VIRAMA
0B4D 2893 ORIYA SIGN VIRAMA
0BCD 3021 TAMIL SIGN VIRAMA
0C4D 3149 TELUGU SIGN VIRAMA
0CCD 3277 KANNADA SIGN VIRAMA
0D4D 3405 MALAYALAM SIGN VIRAMA

Reference editovat

  1. CONSTABLE, Peter. Clarification of the Use of Zero Width Joiner in Indic Scripts [PDF]. Unicode, Inc, 2004 [cit. 2009-11-19]. (Public Review Issue #37). Dostupné online. 

Externí odkazy editovat