Versus populum

latinský termín znamenající "k lidem"

Versus populum je latinský termín znamenající (čelem) k lidu. V diskusi o uspořádání liturgického prostoru se používá jako označení pro postavení celebranta při mši, kdy tento stojí na opačné straně oltáře než věřící a obrácen čelem k nim.[1] Opakem je postavení ad orientem.

Kardinál Vlk celebruje mši versus populum

Historie editovat

Nakolik dnes lze z písemných pramenů a archeologických nálezů dovodit, od samých počátků církve bylo normou na křesťanském Západě i Východě, že se celebrant i shromážděný lid při slavení eucharistie obracel k východu.[2] Explicitně kodifikováno bylo toto tradiční uspořádání liturgického prostoru v rubrikách římského misálu vydaného po Tridentském koncilu.

Martin Luther na základě dobových představ o prostorovém uspořádání stolování při Poslední večeři považoval za ideální, aby celebrant - namísto tradičního obrácení k východu - stál čelem ke shromáždění, ale přesto sám v liturgické praxi zachoval kontinuitu s dosavadní západní liturgickou tradicí a podržel orientaci ad orientem. Orientace versus populum se odpočátku ujala v reformovaných církvích, v lutherských nikoli.[3]

Obrácená orientace (apsida na západě, loď na východě) některých římských bazilik vedla k tomu, že se v nich odnepaměti liturgie slavila v netypickém prostorovém uspořádání: celebrant stál v apsidě za oltářem, obrácen k východu, a tedy zároveň k chrámové lodi, kde byl shromážděn lid ("ad orientem, versus populum").[4] Některé vůdčí postavy liturgického hnutí to v první polovině 20. století interpretovaly jako pozůstatek původní starokřesťanské praxe a protože to konvenovalo dobovým touhám po liturgii pospolnější a více angažující, v německy mluvících zemích se celebrování versus populum dosti rozšířilo.

V rámci provádění liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu se pak tato praxe rozšířila po celém světě. Rubriky nově upraveného římského misálu ji výslovně připouštějí, ale nenařizují.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dvojí misál: krok zpět, anebo vpřed? [online]. katyd.cz [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  2. LANG, Uwe Michael. Obráceni k Pánu : orientace liturgické modlitby. Vyd. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská 143 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7266-340-8, ISBN 80-7266-340-2. OCLC 707608046 S. 21–54. 
  3. GAMBER, Klaus. The reform of the Roman liturgy : its problems and background. San Juan Capistrano, Calif.: Una Voce Press xvi, 198 pages s. Dostupné online. ISBN 0-912141-05-0, ISBN 978-0-912141-05-3. OCLC 28930702 S. 138–139. 
  4. LANG, Uwe Michael. Obráceni k Pánu : orientace liturgické modlitby. Vyd. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská 143 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7266-340-8, ISBN 80-7266-340-2. OCLC 707608046 S. 47–54. 
  5. LANG, Uwe Michael. Obráceni k Pánu : orientace liturgické modlitby. Vyd. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská 143 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7266-340-8, ISBN 80-7266-340-2. OCLC 707608046 S. 13–20. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat