Velké Chvojno
Obec Velké Chvojno (německy Böhmische Kahn, do roku 1948 České Chvojno[4]) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 851[1] obyvatel.
| Velké Chvojno | |
|---|---|
 socha svatého Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Libouchec |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°43′54″ s. š., 14°2′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 851 (2023)[1] |
| Rozloha | 17,13 km²[2] |
| Nadmořská výška | 411 m n. m. |
| PSČ | 400 02, 403 34 |
| Počet domů | 219 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Velké Chvojno 55 403 34 Velké Chvojno v.chvojno@volny.cz |
| Starostka | Markéta Vaňáčová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Velké Chvojno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555223 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352.[5] Do šestnáctého století vesnice patřila k panství hradu Krupka, ale roku 1580 ji od královské komory koupil Adam Kölbl z Geisingu. Adam zemřel roku 1592. Vesnici po něm zdědil syn Rudolf Kölbl z Geisingu, který v ní nechal postavit tvrz. Tu po bezdětném Rudolfovi převzal jeho bratr Václav starší Kölbl z Geisingu, kterému patřilo také blízké Malé Chvojno. Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byly obě vsi zkonfiskovány a zabavený majetek roku 1623 koupil František de Couriers. Nový majitel vesnici připojil ke Krásnému Lesu, a tvrz ve Chvojně zanikla.[6]
Samostatnou obcí je Chvojno od roku 1998, kdy se oddělilo od Libouchce.[7]
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 293 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 289 Němců a dva cizinci. Kromě čtyř evangelíků a dvou členů nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 292 obyvatel: sedm Čechoslováků, 283 Němců a dva cizince. Většinou se hlásili k římskokatolické církvi, ale tři lidé byli evangelíky, tři patřili k církvi československé a jeden člověk byl bez vyznání.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 379 | 1 258 | 1 234 | 1 169 | 1 156 | 1 148 | 1 234 | 809 | 627 | 669 | 660 | 558 | 662 | 738 | 801 |
| Počet domů | 241 | 247 | 250 | 246 | 244 | 245 | 258 | 241 | 143 | 139 | 129 | 147 | 147 | 175 | 219 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 307 | 282 | 297 | 267 | 277 | 293 | 292 | 170 | 175 | 201 | 307 | 281 | 322 | 294 |
| Domy | 50 | 50 | 52 | 53 | 54 | 53 | 53 | 49 | 67 | 39 | 41 | 45 | 48 | 53 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Malé Chvojno. | ||||||||||||||
Části obce editovat
- Velké Chvojno
- Arnultovice
- Luční Chvojno
- Malé Chvojno
- Mnichov
- Žďár
Pamětihodnosti editovat
- Zaniklý kostel sv. Martina. Kostel z roku 1713 přestal být po druhé světové válce udržován a zchátral. Zdemolovaná stavba inspirovala Karla Kryla k napsání písně Anděl.[12] Kostel byl v sedmdesátých letech 20. století zbořen. Kostelní zvon byl přesunut do kostela sv. Petra a Pavla v Tanvaldu.[13]
- Kostel Všech Svatých v Arnultovicích, doložený v roce 1352. V průčelní západní věži se nachází zvon z roku 1925 od Rudolfa Pernera. Doložen je zde též jiný zvon z roku 1750.
- Zaniklá kaple s věžičkou v Arnultovicích stávala na hřbitově, než byl roku 1965 zlikvidován.
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo České Chvojno, Böhmisch-Kahn, s. 79.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velké Chvojno – tvrz, s. 500.
- ↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321.
- ↑ SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 1999, heslo Velké Chvojno.
- ↑ 14051#obsah kostel sv. Martina v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Chvojno na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chvojno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Velké Chvojno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
