Vektor (genetika)
Vektor je v genetice jakákoliv částice DNA, kterou je možné cíleně vnášet do buňky příjemce, a to často včetně sekvence cizorodé DNA, která se do vektoru vloží a následně je v příjemcově buňce replikována a přepisována.[1] Rozlišují se obvykle vektory plazmidového typu (odvozené z přirozeně se vyskytujicích plazmidů) a vektory virového typu odvozené z virů.
Vložení vektoru do buňky se nazývá dle cílové buňky: transformace (pro bakteriální buňky), transfekce (pro eukaryota), transdukce (pro viry).
Klasifikace editovat
Takto zhruba člení vektory klasická učebnice V. Vondrejse:[2]
- Vektory plazmidového typu – obsahují replikační počátek (ori) a geny umožňující selekci či detekci úspěšných příjemců, obvykle jsou spíše menší (do cca 15 kB). K specifickým druhům patří:
- klonovací vektory – umožňují snadné vložení libovolné sekvence DNA, obvykle jsou opatřeny tzv. polylinkerem s restrikčními místy
- expresní vektory – obsahují silné promotory, umožňují efektivní přepis vložené sekvence DNA do mRNA a zpravidla následnou produkci proteinů v hostitelské buňce
- podvojné vektory – takto se označují všechny vektory, které mohou být pomnoženy nejen v bakteriích, ale i v jiných organismech (např. v kvasinkách či v lidských buňkách)
- Vektory odvozené od bakteriofága lambda
- Kosmidy
- Vektory odvozené filamentárních bakteriofágů
- Fagemidy
- Kvasinkové arteficielní chromozomy
- Další vektory
Speciálním typem jsou integrativní vektory, které se přímo začleňují do genomu příjemce; ostatní vektory označujeme jako vektory replikativní, protože jsou schopny samostatné replikace v hostitelské buňce.[2]
Reference editovat
- ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b VONDREJS, Vladimír; STORCHOVÁ, Zuzana. Genové inženýrství, I. Praha: Karolinum, 1997.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu vektor na Wikimedia Commons
