Vavřinec Benedikt z Nudožer

slovenský básník, lingvista, matematik, překladatel, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Vavřinec Benedikt z Nudožer, případně z Nedožer, vlastním podpisem Nudožerinus,[1] (10. srpna 1555 Nedožery-Brezany4. června 1615 Praha), byl slovenský matematik, pedagog, básník, překladatel žalmů a filolog, který se podílel na rozvoji českého humanismu a sestavil první systematickou mluvnici češtiny.

Vavřinec Benedikt z Nudožer
Narození10. srpna 1555
Nedožery (dnes Nedožery-Brezany)
Královské Uhersko
Úmrtí4. června 1615 (ve věku 59 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Povolánímatematik, jazykovědec, básník, spisovatel, pedagog, překladatel a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Karlova
Tématahumanismus, filologie a matematika
Významná dílaElementa arithmeticae e methodicis autoribus concinnatae et popularibus exemplis illustratae; Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vavřinec Benedikt Nedožerský: Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo (Praha, 1612)

Život editovat

Studoval v Jihlavě a v Praze, kde v roce 1600 na univerzitě získal hodnost magistra. Byl správcem škol v Německém Brodě a dalších českých městech. Od roku 1603 nebo 1604 působil jako profesor na filosofické fakultě pražské univerzity, kde přednášel antické klasiky, matematiku a fyziku, po roce 1615 byl správcem Karolina. Na univerzitě se zasazoval o omezení výuky náboženství ve prospěch přírodních věd a spolu s profesory Martinem Bacháčkem z Nouměřic a Janem Campanem o reformu učebního procesu. Vypracoval školský řád pro městské školy, ve kterém prosazoval názornost, systematičnost, spojení teorie s praxí, vlastní četbu a vyučování v mateřském jazyce.[2]

Dílo editovat

Sestavil první ucelenou systematickou gramatiku češtiny – Grammaticae bohemicae libri duo (Dvě knihy české mluvnice, 1603). Tato latinsky psaná mluvnice je rozdělena do dvou knih (tvarosloví a syntax) a inspirována latinskou gramatikou Petra Rama.[3]

Zabýval se časoměrnou poezií. Do češtiny přeložil dvě knihy žalmů (Časoměrné překlady žalmův…, 1606). Odborné dílo Penitioris scholae structura (Vnitřní školská soustava, resp. Struktura nižší školy, 1607) napsal latinsky jako básnickou skladbu v hexametrech. Byl též hudebník, napsal i knihu o poetice a učebnici matematiky. Většina jeho děl byla zničena v roce 1620 při plenění Prahy.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. VEČERKA, Radoslav. Encyklopedický slovník češtiny. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X. Kapitola Gramatiky češtiny, s. 158. 
  2. a b Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 [online]. Libri, 2000 [cit. 2012-07-26]. Heslo Benedikt z Nudožer (Nedožier) Vavřinec. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. KOUPIL, Ondřej. Modul digitalizovaných mluvnic [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2018-10-02, rev. 2019-03-26 [cit. 2019-03-26]. Heslo NudGram1603. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 378–379. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat