Vaudeville (franc. [vódevil]) znamená zábavný divadelní program se zpěvy a tanci, předchůdce operety, varieté a muzikálu.

Plakát amerického vaudevillu (USA, 1899)

Historie editovat

Původ slova není jasný. Od 15. století znamenal vaudeville obvykle žertovnou populární písničku, něco jako „šlágr“, který si lidé zpívali při práci. Ke známým a populárním melodiím se psaly nové a nové texty. Od 17. století se takové písničky objevují i v divadle, kde je publikum často zpívalo s herci. Proto se někteří domnívají, že název vznikl složením francouzských slov voix de ville - v překladu "hlas města". Od začátku 19. století znamená vaudeville lidový divadelní program s písničkami či kuplety na známé melodie. Divadla, která je uváděla, se nazývala také varieté („Théatre des variétés“).

 
Malé vaudevillové divadlo (Buffalo, kolem 1900)

Z vaudevillu vznikla náročnější „komická opera“ a po roce 1850 – zejména díky J. Offenbachovi opereta. Už v 19. století se vaudeville rozšířil také v USA a odtud pochází rozdílné vnímání termínu v Evropě a zámoří. Zatímco lidový vaudeville v Evropě se vyvíjel směrem k divadlu (fraška se zpěvy, opereta), v zámoří označení "vaudeville" znamenalo spíše varietní zábavný program na pomezí music-hallové revue a kabaretu, který neměl pevný začátek a souvislý děj (continuous vaudeville), zato obsahoval různá zábavná, trikově efektní, často i cirkusová čísla. V takových divadlech začínal Buster Keaton, bratři Marxové, Charlie Chaplin a Stan Laurel. V Anglii i v USA bývaly součástí vaudevillu i striptérky a erotické scény, které se rozvinuly v samostatný žánr americké burlesky. Vaudevillová divadla utrpěla s příchodem filmu a mnohá se proměnila na promítací sály. V poslední době tyto formy zábavní produkce zaznamenávají obnovený zájem a jsou inspirací pro nová filmová i divadelní díla – jako např. filmový muzikál Moulin Rouge! Baze Luhrmana, striptýzové performance Dity von Teese, koncertní vystoupení skupiny Pussycat Dolls aj.

Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Vaudeville. Sv. 26, str. 463